Shrnutí. (Stav k 25. 3. 2015)

 

Popis sporu.

S telefonním operátorem jsem uzavřel písemnou smlouvu o poskytování telefonních služeb (29. 4. 2006). Smlouva byla po dvou letech písemně prodloužena do 12. 3. 2010. Před ukončením smlouvy mne telefonicky kontaktoval pracovník operátora a nabídl mi prodloužení smlouvy o další dva roky. Souhlasil jsem s výhradou, že nedojde ke změně smluvních podmínek.

Od dubna 2010 mi ale organizace přestala poskytovat smluvený počet SMS zdarma. Tvrdila, že poskytování SMS zdarma není standardní součástí tarifu, který se ke smlouvě vztahoval. Na můj požadavek, aby předložila telefonní záznam o prodloužení smlouvy, tvrdila: “Je nám líto, ale informace sdělené při telefonickém prodloužení Smlouvy není možné zpětně prověřit, nahrávky uschováváme pouze po omezenou dobu a hovor již nemáme k dispozici. Důvodem jsou platné právní předpisy, upravující důvěrnost telekomunikací“.  Písemně jsem smlouvu vypověděl. Operátor výpověď neakceptoval.

Byl jsem přinucen platit za neexistující služby, včetně pokut.

Nejprve jsem se domáhal spravedlnosti u Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). Jak úřednice, tak ředitel ústavu prodloužení smlouvy za neplatné neprohlásili.

Podal jsem žalobu k Obvodnímu soudu pro Prahu 4. [Příloha 1]

Soudkyně I. stupně rozhodla, že spor má opět řešit ČTÚ. [P 2]

Podal jsem odvolání proti rozhodnutí soudkyně. Podle práva, které mi uděluje Ústava i Listina práv („Každý může činit, co mu zákon nezakazuje“) jsem se soudkyně I. stupně zřekl a požádal, aby spor rozhodl jiný soudce (nadřazeného soudu). [P 3]

Soud II. stupně nerozhodl o meritu věci (zda prodloužená smlouva je platná), ignoroval mé zřeknutí se soudkyně a vrátil rozhodovat soudkyni I. stupně. Neuvedl, který odstavec zákona to nařizuje. [P 4]

Na nařízeném stání soudu jsem potvrdil své stanovisko, že neuznávám soudkyni za zákonnou, protože jsem se jí již zřekl. Ústava i Listina mi právo zřeknutí se soudce, který již rozhodl, zaručuje. [P 5]

Odvolací soud opakovaně rozhodl, že soudkyně I. stupně je zákonnou soudkyní. [P 6]

Soudkyně nařídila další ústní jednání, kterého jsem se odmítl zúčastnit. [P 7]

Operátor pod tíhou důkazu opaku přestal vymáhat plnění smlouvy a částečně vrátil neoprávněně získané pokuty a platby za plnění a tím uznal, že prodloužení smlouvy bylo neplatné. Soudy tento krok nepochopily. Nadále se zabývaly platností smlouvy. Soudci svými rozhodnutími potvrzují, že důkaz opaku je pro ně cizí slovo. Připomínám, jak bylo definováno použití důkazu opaku za Rakouska, a jak patrně zní v Rakousku dodnes: „Důkaz opaku jest dovolen, pokud jej zákon nevylučuje“. (§ 270 Reichsgesetzblatt 1849 - 1918, böhmisch).  

V Rozsudku soudkyně I. stupně došla k závěru, že spor skončil vzájemným vyrovnáním. Tvrzení soudkyně se nezakládalo na pravdě. V soudním spisu jsou přiloženy nevyzvednuté složenky, kterými žalovaná strana chtěla vyřešit mé přeplatky, nebyly vyřešeny mé náklady ve prospěch ČTÚ. [P 8]

Odvolací soud se opět nezabýval meritem věci a učinil rozhodnutí identické s prvním rozhodnutím soudkyně I. stupně, aby spor zase řešil ČTÚ. Co by tento úřad měl řešit, když žalovaná strana uznala oprávněnost žaloby, soud nesdělil. [P 9]

Po soudu I. stupně jsem dovoláním požadoval, aby spor byl předložen Správnímu soudu. [P 10]

Proti mé vůli zaslal soud I. stupně Nejvyššímu soudu. Nejvyšší soud řešit spor odmítl, protože nejsem občan s právnickým vzděláním.

K Obvodnímu soudu pro Středočeský kraj jsem podal žalobu na stát, aby mi byly vráceny finanční prostředky, které jsem vynaložil ve prospěch ČTÚ, soudu, a abych se domohl vrácení přeplatků, které jsem byl nucen posílat operátorovi. [P 11]

 

 V soudním procesu bylo porušeno mé právo zaručené Ústavou a Listinou práv a svobod.

Základní článek Ústavy o soudcích: „Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí. Jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat." Jinými slovy, nestrannost žádného soudce nesmí nikdo ohrožovat.  Z toho jednoznačně plyne, že ani soudce vyššího soudu nesmí ohrožovat nestranné rozhodnutí soudce I. stupně. Jestliže soudce I. stupně vysloví své rozhodnutí (nebo usnesení), je toto rozhodnutí konečné. Povinností soudce nadřazeného soudu je toto rozhodnutí potvrdit, nebo vynést své nezávislé a nestranné rozhodnutí. Protože každý, kdo podává odvolání proti rozhodnutí soudce I. stupně si přeje, aby nadřazený soud rozhodnutí soudce I. stupně potvrdil, nebo vynesl své nezávislé rozhodnutí. Rozhodnutím soudce II. stupně má končit zákonný postup a mohou nastat opravné kroky.

V mém případě soud druhého stupně opakovaně nerespektoval mé právo zaručené jak Ústavou, tak Listinou práv, že mohu činit vše, co není zákonem zakázáno. Zřeknout se soudce I. stupně po vynesení rozsudku, nezakazuje žádný článek Ústavy ani Listiny.

 

Dokumenty o jednání s T-Mobile:

 

Vypuštěna část korespodence

 

Doporučeným dopisem:

 

Komu:

T-Mobil

Tomíčkova 2144/1

149 00 Praha 4

 

V Praze 24.7.2010

 

Věc: Ukončení Účastnické smlouvy k telefonnímu číslu: 603 318 680

 

Uvedená smlouva byla uzavřena 29. 4. 2006.

Dne 12. 3. 2008 byla písemně prodloužena do 12. 3. 2010.

Smlouva mi zaručovala za sjednaný paušál 30 minut bezplatného telefonování a 100 volných SMS (Tarif T 30 HIT). Při telefonickém hovoru s vašim operátorem 18. února 2010 letošního roku jsem byl požádán o prodloužení smlouvy o další dva roky. Souhlasil jsem s výhradou, že nedojde ke změně smluvních podmínek.

Vašim dopisem ze dne 19. 2. 2010 jsem byl informován, že jsem splnil všechny podmínky pro prodloužení Účastnické smlouvy a proto mohu využívat tarif T 30 HIT dle mého přání. Dále mi v dopise píšete, že tarif ve zvýhodněné verzi HIT mi bude poskytován po dobu Účastnické smlouvy 24 měsíců. V dopise není žádná zmínka o tom, že od dubna 2010 zásadním způsobem změníte podmínky smlouvy. (Dopis podepsala Andrea Lédlová, Vedoucí týmu prolongací)

Bohužel jste mi od dubna 2010 přestali poskytovat smluvených 100 SMS zdarma.

Protože jste hrubým způsobem porušili smluvní podmínky, nereflektuji na prolongaci smlouvy.

Ke dni 12. 7. 2010 jsem proto přestal vašich služeb k danému telefonnímu číslu užívat. Platby, které jsem vám dosud poskytl za období od 13. 4. 2010 až 12. 7. 2010, považujte za zálohy. Trvám na tom, aby toto období (nezajištěné žádnou písemnou smlouvou) bylo zúčtováno podle podmínek, které platily ve smlouvě platné v období od 13. března 2008 do 12. března. 2010.

V případě, že mi zašlete nějakou fakturu za období po 12. 7. 2010, obrátím se na Český telekomunikační úřad se stížností na vaše nekalé jednání. Váš postoj zveřejním na internetu a v denním tisku.

 

S pozdravem

 

Ing. Karel Januška

 

---------------------------------------------------------------------------

Závěr:

Svým jednáním mne operátor křivě obviňuje ze lži. Tvrdí, že jsem potvrdil smlouvu, která neobsahovala výhradu, že smluvní podmínky budou v dalším období neměnné. Zničil (?úmyslně) záznam telefonického rozhovoru, při kterém potvrzuji prodloužení smlouvy. Tvrdí, že zničení tohoto dokumentu mu nařizují právní předpisy. Odmítá uznat skutečnost, že ústní smlouva je platná pouze tehdy, souhlasí-li se smlouvou obě strany. Zničit vybranou část nahraných dokumentů je téměř nemožné.  Zničit všechny (nahrané během jednoho dne) by bylo nezodpovědné.

 

Podání k ČTÚ:

 

Návrh na rozhodnutí ČTÚ:

 

Komu: Český telekomunikační úřad

V Praze dne 20.8.2010

 

Věc: Neetické chování operátora T-Mobile.

V příloze dokládám, že mi operátor poslal mi Vyúčtování služeb za období od 13.7.2010 do 12.8.2010 v částce 228 Kč. Žádné služby mi ale neposkytl, jak je zřejmé z vyúčtování.

Uzavřel jsem s ním písemnou smlouvu o poskytování služeb (29.4.2006). Tato smlouva byla dne 12.3.2008 písemně prodloužena do 12.3.2010. Dne 18.2.2010 mne telefonicky kontaktoval pracovník operátora a nabídl mi prodloužení smlouvy o další dva roky. Souhlasil jsem s výhradou, že nedojde ke změně dodacích podmínek (30 minut volání zdarma a 100 SMS zdarma).  Od dubna 2010 mi organizace přestala poskytovat smluvený počet SMS zdarma.

Ústní smlouvu jsem vypověděl (písemná smlouva neexistuje).

Organizace zničila záznam telefonického rozhovoru, při kterém potvrzuji prodloužení smlouvy. Tím, že neakceptuje mé tvrzení o podmínkách prodloužení smlouvy, mne křivě obviňuje ze lži. Samotné tvrzení organizace: Je nám líto, ale informace sdělené při telefonickém prodloužení Smlouvy není možné zpětně prověřit, nahrávky uschováváme pouze po omezenou dobu a hovor již nemáme k dispozici. Důvodem jsou platné právní předpisy, upravující důvěrnost telekomunikací.“  je  absurdní. Jestliže organizace rozhovor o prodloužení smlouvy neuchovala, potom nemá žádný důkaz toho, že ústní smlouva byla vůbec uzavřena. Mohl bych tvrdit, že se organizace zavázala plnit poskytované služby bezplatně.

Při dokazování neplatnosti smlouvy s organizací T-Mobile jsem musel vynaložit nejméně 15 hodin svého času. Byl jsem nucen poslat výpověď doporučeným dopisem (organizace nepřijímá digitálně podepsanou elektronickou poštu). Domnívám se, že by mi tyto náklady měla organizace uhradit.

 

Účastnická smlouva mezi Ing. K. Januškou a organizací T-Mobile skončila ke dni 12.7.2010 podle podmínek, které platily do 12.3.2010.

 

Upomínka od najaté organizace:

Vypuštěno

 

Rozhodnutí ČTÚ:

 

strana0001

strana0002

 

 

strana0003

strana0004

strana0005

 

 

Podal jsem rozklad předsedovi ČTÚ:

 

Komu: Předsedovi Českého telekomunikačního úřadu

 

Věc: Rozklad rozhodnutí ČTÚ číslo jednací 111 238/2010-631/NoD

 

Rozhodnutí vašeho úřadu je z mého hlediska toto:

Smlouva o prodloužení dodávek telefonních služeb uzavřená telefonickým hovorem dne16.2.2010, která byla uzavřena na základě podvodného jednání T-Mobile (dodavatel slíbil v pokračování smlouvy podle stávajících podmínek, ale za dva měsíce tyto podmínky změnil) je platná.

Váš úřad akceptoval tvrzení odpůrce, že smlouva byla uzavřena nikoliv podle dohodnutých podmínek, ale podle interního předpisu, který pro mne byl bezpředmětný. Váš úřad nevzal v potaz skutečnost, že zničení záznamu telefonického hovoru bylo účelové. To, že smluvní podmínky pro pokračování smlouvy byly dohodnuty tak, jak tvrdím já, je možné dovodit z mého jednání. Okamžitě, když jsem se dověděl o porušení podmínek smlouvy, jsem dodavatele služeb na tuto skutečnost upozornil a domáhal se nápravy. Protože k nápravě nedošlo, podal jsem písemnou výpověď. Věřil jsem, že mne úřady od nekalého jednání poskytovatele služeb ochrání.

Vážený pane předsedo, prosím uvažte, zda rozhodnutí vašeho úřadu je v souladu se zákony a dobrými mravy.

 

Můj návrh na rozhodnutí ČTÚ je tento:

Smlouva o poskytování telefonních služeb mezi Ing. K. Januškou a organizací T-Mobile, uzavřená  telefonickou dohodou dne 16.2.2010, skončila ke dni 12.7.2010 podle podmínek, které platily v Účastnické smlouvě do 12.3.2010.

 

 

V Praze dne 15.12.2010

Ing. Karel Januška

 

 

Odpověď předsedy ČTÚ: (VYPRAVENO 31.3.2011, zřejmě inspirováno jednáním soudů II. stupně)

Předseda čtú0001

sken10001

sken10002

sken10003

sken10004

sken10005

 

V měsíci únoru mi společnost zaslala (v jednom dopise) dvě faktury, každou na jinou částku:

Vypuštěno

 

 

 

Odpověď0001

 

Odpověď0002

 

Ve Všeobecných podmínkách a Ceníku služeb si operátor stanovil, že bude vybírat (smluvní) pokutu ve výši 150 Kč při zpoždění zaplacení faktury o jeden den (14 dnů na zaplacení). Pokud se klient zpozdí s platbou o 21 dní, (smluvní) pokuta činí 1000 Kč. To platí pro každé měsíční vyúčtování. Chování lichvářů se proti tomu jeví jako dobročinná činnost.

Dlužná částka 100 Kč se klientovi za rok změní na částku: 100 + (12 x 150 + 12 x 1000) což je 13900 Kč. Při 1 milionu klientů a 1% klientů v prodlení s platbou, činí měsíční „výnos“ tohoto prodlení 1 450 000 Kč. A je-li  0.1% klientů v prodlení delší jak 21 dní, činí další výnos 1 milion Kč každý měsíc. Finanční prostředky takto získané jsou nepochybně v rozporu s dobrými mravy a s hlavní činností operátora nesouvisí.

Smlouvu jsem uzavíral se společností T-Mobile. Bez mého vědomí společnost poskytla mé soukromé údaje dvěma společnostem. (LOG CAL a JURIDICUS, přičemž druhá se chová jako právní kancelář, ale v Obchodním rejstříku není identifikovatelná). Tyto společnosti slouží k vydírání „smluvních“ pokut, o kterých se při uzavírání smlouvy rozhodně nic nedovíte.

ČTÚ neplní svou povinnost. Netrvá na tom, aby jí T-Mobile předložil záznam hovoru potvrzující uzavření smlouvy. Rozhoduje v zájmu T-Mobile.

Nevím, zda by se těmito skutečnostmi neměly zabývat orgány činné v trestním řízení, nebo alespoň Česká obchodní inspekce.

 

Vyrozumění z ČTÚ (abych dokumentoval právní vztah?) případu platnost smlouvy.

 

Vrácení dovolání 1

Vrácení dovolání 2

[Příloha 1]

 

Podání k soudu:

 

Komu:

Obvodní soud pro Prahu 4

28. pluku 1533/29b

100 83 Praha 10 

 

Věc:  Návrh na rozhodnutí soudu

 

Navrhovatel:

 

Ing. Karel Januška

 

Odpůrce:

T-Mobile Czech Republic a. s.

Tomíčkova 2144/1

149 00 Praha 4

 

S odpůrcem  jsem uzavřel písemnou smlouvu o poskytování služeb k telefonnímu číslu 605318680 (dne 29.4.2006). Tato smlouva byla dne 12.3.2008 písemně prodloužena do 12.3.2010. Dne 18.2.2010 mne telefonicky kontaktoval pracovník odpůrce a nabídl mi prodloužení smlouvy o další dva roky. Souhlasil jsem s výhradou, že nedojde ke změně smluvních podmínek (zdarma za paušál 30 minut volání a 100 SMS). Od dubna 2010 mi ale odpůrce přestal poskytovat smluvený počet SMS zdarma. Proto jsem ústní smlouvu písemně vypověděl (písemná smlouva neexistuje).

Odpůrce údajně zničil záznam telefonického rozhovoru, při kterém potvrzuji prodloužení smlouvy.

Spor jsem předložil Českému telekomunikačnímu úřadu.

Pracovnice ČTÚ se v rozhodnutí ztotožnila s názorem odpůrce.

Na mé dovolání předseda rady ČTÚ vydal rozhodnutí, kterým ruší původní rozhodnutí ČTÚ, ale odpůrce mi nadále účtuje poplatky za nulové služby. Tento stav potrvá podle dopisu odpůrce ze dne 28.3.2011 až do 10.8.2012 (Příloha 3.). Mým právním zájmem je, tento stav změnit.

Odpůrce předpokládá, že smlouva, ve které jedna ze smluvních stran v době platnosti změní podmínky smlouvy, je platná. Dokážu opak. Je-li předcházející výrok pravdivý, potom také negace tohoto výroku musí být výrok pravdivý. Čili: Smlouva, ve které se v době platnosti nezměnily podmínky, je neplatná. To je logický nesmysl. Důkazem z opaku jsem dokázal, že pravdivý výrok je pouze tento: Smlouva, ve které jedna ze smluvních stran v době platnosti změní podmínky smlouvy, je neplatná. (Negace: Smlouva, ve které se nezmění podmínky, je platná.)

  

Proto navrhuji, aby soud vynesl tato rozhodnutí:

 

Smlouva o poskytování telefonních služeb mezi navrhovatelem a odpůrcem, uzavřená  telefonickou dohodou dne 16.2.2010, skončila ke dni 12.7.2010 podle podmínek, které platily v Účastnické smlouvě do 12.3.2010.

Odpůrce je povinen vrátit finanční prostředky získané od navrhovatele po 12.7.2010.

Odpůrce je povinen uhradit náklady řízení u ČTÚ.

Odpůrce je povinen uhradit náklady tohoto řízení (v případě, že vzniknou).

  

                                                                                   Ing. Karel Januška

 

 Přílohy:

Příloha 1.:  Chronologický popis korespondence mezi navrhovatelem a odpůrcem, písemná výpověď smlouvy, vyúčtování za období červenec – srpen 2010

Příloha 2.: Podání Českému telekomunikačnímu úřadu, Rozhodnutí ČTÚ v prvním stupni, dovolání k předsedovi ČTÚ a jeho rozhodnutí.

Příloha 3.: Vyúčtování, která jsem byl nucen uhradit po 12.7.2010. Z vyúčtování je zřejmé, že odpůrce bez mého svolení předal mé osobní údaje třetím osobám (LOG CAL a JURIDICUS).

  

V Roztokách 11. července 2011.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 

 

[Příloha 2]

 

Rozhodnutí soudkyně I. stupně

                                                                                               č.j. 25 C 189/2011 – 7

                                   U S N E S E N Í

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní JUDr. Evou Rybářovou ve věci žalobce:

Ing. Karel Januška, bytem Tyršovo náměstí 2219, Roztoky, proti žalovanému: T-Mobile

Czech Republic a.s., IČ: 64949681, se sídlem v Praze 4, Tomíčkova 2144/1, o ukončení

poskytování telefonních služeb,

t a k t o :

I.         Řízení  s e  z a s t a v u j e .

II.        Po právní moci tohoto usnesení se věc postupuje Českému telekomunikačnímu

            Úřadu.

III.      Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

O d ů v o d n ě n í :

           

            Žalobce se podanou žalobou domáhá určení ukončení poskytování telefonních služeb,

Když žalobce smlouvu vypověděl.

 

            Podle § 7 odst. 1 o.s.ř. soudy v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují

 spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a

            z obchodních vztahů, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány.

            Podle § 103 o.s.ř. soud kdykoli za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky,

za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Podle § 104 odst. 1 o.s.ř. jde-li o

takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Nespadá-li věc

do pravomoci soudů nebo má-li předcházet jiné řízení, soud postoupí věc po právní moci

usnesení o zastavení řízení příslušnému orgánu; právní účinky spojené s podáním žaloby

zůstávají přitom zachovány.

 

            V daném případě soud seznal, že nemá pravomoc o sporu rozhodnout. Z obsahu

Žaloby plyne, že žalobce zpochybňuje, že by se žalovaným platně uzavřel prodloužení

Smlouvy o poskytování veřejné dostupné služby elektronických komunikací (§ 63 zák. č.

127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, v platném znění, dále jen „zákon“) a domáhá

Se určení o její ukončení. Pro řešení této otázky není dána pravomoc soudu, nýbrž Českého

telekomunikačního úřadu (§ 129 odst. 1 zákona: „Úřad rozhoduje spory mezi osobou

vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem

na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností

uložených tímto zákonem nebo na jeho základě.“)

 

            Soud proto postupoval v souladu s § 104 odst. 1 větou druhou o.s.ř., řízení zastavil a

Po právní moci tohoto usnesení věc postoupí Českému telekomunikačnímu úřadu k vyřízení.

 

            Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 146 odst. 2 větou

prvou o.s.ř., žalovanému žádné náklady nevznikly.

 

Poučení:         Proti tomuto usnesení je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne

                        Doručení písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím

                        Soudu zdejšího.

V Praze dne 19. Srpna 2011

 

                                                                                   JUDr. Eva Rybářová, v. r.

                                                                                               Soudkyně

Za správnost vyhotovení:

Alena Jenšíková

 

 

 

[Příloha 3]

 

Odvolání:

 

Komu: Městský soud v Praze

Spálená 6/2, 11216 Praha 2

 

Věc: Odvolání proti  Usnesení č.j. 25 C 189/2011 Obvodního soudu pro Prahu 4

 

Beru na vědomí nezávislé rozhodnutí  soudkyně JUDr. E. Rybářové. S rozhodnutím soudkyně nesouhlasím a ve smyslu Listiny práv prohlašuji, že tato soudkyně již není mým soudcem a žádám, aby ve věci rozhodl jiný soudce.

 

Důvody:

  1. Jako občan jsem si vědom toho, že spory tohoto typu má řešit Český telekomunikační úřad. Tomu jsem věc předložil, ale s jeho rozhodnutím nesouhlasím. Proto jsem se obrátil na soud, který jediný může rozhodnout. Soudkyně svým usnesením věc opět postupuje ČTÚ, který již rozhodl. V příloze 2. jsou vyjádření jak pracovnice, tak předsedy ČTÚ.

 2. Na soud jsem se obrátil s problémem, který má obecnou platnost. Totiž zda může některá ze smluvních stran jednostranně změnit smluvní podmínky dohodnuté ve smlouvě. Je třeba zkoumat výrok:  Smlouva, ve které některá ze stran změní dohodnuté podmínky je – není platná. Odpůrce svým jednáním jednoznačně předpokládá, že taková smlouva je stále platná. Ve svém návrhu na Rozhodnutí jsem důkazem z opaku dokázal, že pravdivý výrok je: Smlouva, ve které některá ze stran změní podmínky smlouvy, je neplatná. (Negace: Smlouva, ve které se podmínky nemění, je platná.) Odpůrce mi nepochybně během trvání smlouvy změnil dohodnuté podmínky. Proto se domnívám, že by soud měl rozhodnout podle mého návrhu.

 

  

Ing. Karel Januška

 

[Příloha 4]

Rozhodnutí Městského soudu:

 

 

Číslo jednací: 25Co 420/2011 - 14

U S N E S E N Í

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Kapitánové, soudkyně JUDr. Evy Škultétyové a soudce JUDr. Miroslava Stoklasy ve věci žalobce:

Ing. Karel Januška, bytem Roztoky,

Proti žalovanému: T-Mobile Czech Republic a. s., IČ: 64949681, se sídlem Praha 4, Tomíčkova 2144/1, o určení ukončení smlouvy o poskytování telefonních služeb, k odvolání žalobce proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 19. srpna 2011, č.j. 25 C 189/2011-7,

t a k t o :

Usnesení soudu I. stupně s e m ě n í tak, že se řízení nezastavuje.

O d ů v o d n ě n í

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl usnesením ze dne 19. srpna 2011 č.j. 25 C 189/2011-7 tak, že se řízení zastavuje (výrok I), že po právní moci usnesení se věc postupuje Českému telekomunikačnímu úřadu (výrok II) a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).

V odůvodnění uvedl, že žalobce se domáhá ukončení poskytování telefonních služeb s tvrzením, že vypověděl smlouvu. Soud I. stupně po posouzení žaloby podle § 7, § 103 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) dospěl k závěru, že nemá pravomoc o sporu rozhodnout. Z obsahu žaloby plyne, že žalobce zpochybňuje, že by se žalovaným platně uzavřel prodloužení smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací (§ 63 zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, v platném znění, dále jen „zákon“) a domáhá se určení o ukončení poskytování telefonních

služeb. Uzavřel, že pro řešení této otázky není dána pravomoc soudu, nýbrž Českého telekomunikačního úřadu podle § 129 odst. 1 zákona, podle § 104 odst. l věta druhá o. s. ř. proto řízení zastavil. Současně rozhodl, že po právní moci usnesení věc postoupí Českému telekomunikačnímu úřadu k vyřízení. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. s přihlédnutím k tomu, že žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.

Žalobce se proti tomuto usnesení v zákonné lhůtě odvolal. S usnesením nesouhlasil a argumentoval tím, že podle Listiny základních práv soudkyně není již jeho soudcem a žádal, aby ve věci rozhodl jiný soudce. Jako občan je si vědom toho, že spory tohoto typu má řešit Český telekomunikační úřad, tomuto úřadu také věc přeložil, nesouhlasí však s jeho rozhodnutím. Z tohoto důvodu se obrátil na soud, který jediný může rozhodnout. Na soud se obrátil s problémem, který má obecnou platnost, totiž zda může některá ze smluvních stran jednostranně změnit smluvní podmínky dohodnuté ve smlouvě. Smlouva, ve které se podmínky nemění, je platná. Žalovaný žalobci během trvání smlouvy změnil dohodnuté podmínky, proto má žalobce za to, že by soud měl rozhodnout podle jeho návrhu.

 

Odvolací soud přezkoumal bez nařízení jednání napadené usnesení [§ 214 odst. 2 písm. c), § 212, §212a o. s. ř.] a dospěl k závěru, že odvolání j e důvodné.

Žalobce v podání, jímž zahájil řízení, mimo jiné uvedl, že spor mezi žalobcem a společností T-Mobile Czech Republic a.s. předložil Českému telekomunikačnímu úřadu a ten vydal rozhodnutí, s nímž žalobce není spokojen. Za této procesní situace je třeba posoudit uvedené podání po případné výzvě k jeho doplnění z hlediska § 244 a následujících občanského soudního řádu. Rozhodnutí o nedostatku pravomoci soudu je tedy předčasné.

Odvolací soud proto napadené usnesení podle § 221a o. s. ř. změnil tak, že se řízení nezastavuje.

Odvolací soud nemá zákonný důvod k tomu, aby přikázal věc k projednání a rozhodnutí jinému soudci obvodního soudu, neboť takové rozhodnutí přichází v úvahu jen ve specifických případech, pokud odvolací soud ruší rozhodnutí soudu I. stupně a vrací mu věc k dalšímu řízení (§ 221 odst. 2 o. s. ř.).

 

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

 

V Praze dne 31. října 2011

JUDr. Blanka K a p i t á n o v á v. r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení:

Dagmar Kűnzelová

 

 

Stížnost předsedovi Městského soudu:

 

Komu: Dr. Jan Sváček, předseda Městského soudu v Praze

 

Věc: Stížnost na neetické chování  (?zneužití pravomocí veřejného činitele) soudců Městského soudu JUDr. Blanky Kapitánové, JUDr. Evy Škultétyové a JUDr. Miroslava Stoklasy a soudkyně Obvodního soudu Praha 4 JUDr. Evy Rybářové.

 

Číslo jednací u MS: 25Co 420/2011

Číslo jednací u OS:  25  C 189/2011

 

Vážený pane předsedo,

dne 11.7.2011 jsem podal k Obvodnímu soudu pro Prahu 4 návrh na rozhodnutí o platnosti smlouvy.

Návrh jsem podpořil jediným důkazem (důkaz sporem, v justici důkaz opaku). Veškeré dokumenty jsem písemně doložil a žádný nový důkaz nemůže být ve věci předložen. Ani soudkyně Obvodního soudu, ani soudcové Městského soudu se důkazem nezabývali.

Při svých zdůvodněních soudci odkazovali na Občanský soudní řád. Není mou povinností znát soudní pořádek. Když je soudce přijímán na léčení do nemocnice, nikdy ho neléčí podle Nemocničního řádu, ale podle nejnovějších lékařských metod. Odvolávat se na Občanský soudní řád, který má odstavce které jsou v rozporu jak s Listinou základních práv, tak také s Ústavou ČR je nedůstojné soudce.

 

Vážený pane předsedo, rozhodnutí které po soudu požaduji je základem chování občanů i institucí v právní společnosti. Měl by ho umět zdůvodnit i absolvent prvního ročníku právnické fakulty, nebo náčelník v negramotné společnosti. Jestliže soudce bezprostředně nevysloví své rozhodnutí, jedná v rozporu s článkem 82 Ústavy, protože ohrožuje svou nestrannost. Také tím poškozuje jméno justice. Soudci pod Vašim vedením ignorují základní povinnosti soudu, totiž vynášet rozhodnutí podle Zákona. Silně lze pochybovat o tom, že by stejná rozhodnutí padla, kdyby se jednalo o spor mezi občany Novákem a Novotným, čili ochrana slabších před silnějšími je soudcům vašeho soudu cizí.

  

Děkuji Vám za odpověď.

 

Ing. Karel Januška

 V Roztokách 4.12.2011

 

 

------------------------------------------------------------------------------------------------------------   

Odpověď předsedy MěS

 

Komu:    JUDr. Libor Vávra

Místopředseda Městského soudu v Praze

 

Vážený pane místopředsedo,

děkuji Vám za reagování na mou stížnost.

Bohužel jsem v ní nenašel odpověď, proč se odvolací soud zabýval procesním postupem a ne meritem věci. Čili který zákon nařizuje soudci soudu II. stupně zabývat se procesními otázkami. To je podle mne nevhodné chování soudců (možná i zneužití pravomocí veřejného činitele).  

Stát platí soudce proto, aby vynášeli rozhodnutí ve věci, nikoliv aby porušovali čl. 82 Ústavy. : Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí. Jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat. Jinými slovy: svéprávný občan, samotný soudce ani soudce jiného soudu nesmí ohrožovat nestranné rozhodnutí žádného soudce. Soudce vyššího soudu, který vynesl rozsudek o vrácení věci, nutí soudce nižšího soudu, aby rozhodl podle jeho mínění, a zbavuje se zodpovědnosti za svůj názor na projednávanou věc. Domnívám se, že povinností každého soudce (i vyššího soudu) je vynést podle zákona své nezávislé rozhodnutí a neohrožovat nezávislé a nestranné rozhodnutí soudce nižšího soudu.

Samotné usnesení vašeho senátu je velice problematické. Senát neakceptoval mou zákonnou možnost odmítnutí soudce soudu I. stupně. Naopak, přisvojil si pravomoc, toto mé rozhodnutí negovat. Nespecifikoval, který zákon mu to přikazuje. V odvolání jsem jasně vyjádřil, že soudkyně soudu I. stupně již není mou zákonnou soudkyní.

Jestliže existuje něco jako přirozený výklad práva, potom termín odvolání v sobě zahrnuje věty: Rozhodnutí soudce beru na vědomí, ale přeji si, aby o věci (nikoliv o procesním postupu) rozhodl jiný soudce. Váš senát tak rozhodně neučinil. Zbývá otázka proč.

S napětím očekávám, jak bude vypadat další řízení. Doufám, že to nebude dlouho trvat.

 

 

Děkuji Vám za vyjádření se k mé odpovědi.

 

Ing. Karel Januška

 

V Roztokách 20.12.2011

-------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

Úvaha pro poslance a senátory Parlamentu České republiky.

Ve svém návrhu na upřesnění termínu „zákonný soudce“ navrhuji, aby parlament stanovil, že soudce, který vynese rozhodnutí, přestal být zákonným soudcem. Je to logické, protože v každém odvolání se může kterákoliv strana soudce zříci. Soudci jsou povinni toto zřeknutí akceptovat. Bohužel tak nečiní. Soudce II. stupně (v daném případě senát) nesměl vrátit věc soudci I. stupně a spor by musel vyřešit sám. Soudce každého stupně by měl pouze jednu možnost se k případu vyjádřit, přesně podle Ústavy.

Senáty by měly být ustanovovány pouze u dovolacích soudů.

Takto soudy probíhají nejen pod předsedou Dr. Janem Sváčkem, ale patrně v celé republice.

-----------------------------------------------------------------------------------------------

Odpověď 2 předs

 

Žalovaný částečně vyrovnal pokuty a neoprávněně čerpané plnění:

 

Od:                  karel.januska

Datum:           9.ledna 2012 10.24

Komu:            info@t-mobile.cz

Předmět:         Oznámení o přijmutí platby

 

 

Dobrý den.
Oznamuji vám, že jste na účet mé manželky  zaslali v prosinci 2011  částku Kč 3541,- .
Částka
se skládá ze čtrnácti položek. V r. 2011 vám žádná platba z tohoto účtu nebyla zaslána.
Akceptuji tuto platbu jako zálohu na vyrovnání.
Konečné vyúčtování bude záviset na výroku soudu.

S pozdravem a přáním příjemného dne

Ing. Karel Januška

 

Vyjádření žalované strany k žalobě:

 

 

Komentář:

Dominika Nosáčová (patrně z kanceláře Tříska a Žák) soudu navrhla, aby soud žalobu zamítl, protože operátor (po podání žaloby) ukončil vymáhání plnění smlouvy a částečně vrátil mé náklady na dosažení spravedlivého rozhodnutí. Navrhla, aby soud žalobu zamítl podle Občanského soudního řádu, který upravuje procesní postupy soudu. Požadovala, aby soud vynesl výrok „Protože žalobce neprojevil naléhavý právní zájem, žaloba se zamítá“. Pominula důkaz o platnosti smlouvy. V důsledcích navrhla tento výrok: „Smlouva (ve které žalovaná strana poruší smluvní podmínky) je platná, protože žalobce neprojevil naléhavý právní zájem“.  Že výrok postrádá logiku, právní kanceláři nevadí. 

 

Úvaha pro poslance:

Soudce může vynášet pouze taková rozhodnutí, která mu přikazuje Zákon. Soudci Městského soudu vydali rozhodnutí, že spor nebudou řešit a vrátí věc stejnému soudci (soudu I. stupně). Neuvedli odstavec Zákona, který jim toto rozhodnutí přikázal vydat. Výkonné moci (Ministerstvu spravedlnosti) je to lhostejné. Čili soudci (soudů II. stupně) mohou vynášet jakákoliv rozhodnutí a odbor dohledu Ministerstvu spravedlnosti jim rozhodnutí schválí s odkazem na princip nezávislosti moci soudní a výkonné. Základ pro možné korupční jednání soudů je mocí výkonnou stvrzen.

Definováním termínu „zákonný soudce“ by se vše rychle napravilo.

 

[Příloha 5]

Projev na jednání soudu 26. 3. 2012:

 

Vážená paní předsedkyně.

 

Výrokem ze dne 19. 8. 2011 jste rozhodla, že toto řízení zastavujete. Předložený spor jste navrhla postoupit ČTÚ, kde se již řešil. Ve svém odvolání z 29. srpna 2011 jsem vzal na vědomí Vaše rozhodnutí a požádal, aby o věci rozhodl jiný soudce. Na svém rozhodnutí nic neměním a nadále na něm trvám.

Odvolací soud dne 31. října 2011 rozhodl, že vrátí spor zpět tomuto soudu I. stupně. Podle mého názoru odvolací soud zneužil pravomoc veřejného činitele a porušil čl. 82 Ústavy, který stanovuje: Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí. Jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat. Jinými slovy:  a) žádný svéprávný občan nesmí svými skutky ohrožovat soudcovskou nestrannost,  b) žádný soudce nesmí svou nestrannost ohrožovat, čili nesmí soudit takovou věc, ve které by mohl být napaden z podjatosti,   c) ani soudce vyššího soudu nesmí nestranné rozhodnutí jiného soudce ohrožovat, ale může vydat své nezávislé rozhodnutí, které vzhledem k nadřazenosti soudů může rozhodnutí soudce nižšího stupně změnit.

Odvolací soud neakceptoval mou zákonnou možnost odmítnutí soudce soudu I. stupně, ale naopak, přisvojil si pravomoc toto mé rozhodnutí negovat. Nespecifikoval, který zákon mu to přikazuje.

V termínu „odvolání“ je mlčky předpokládáno, že případ bude řešit jiný soudce. Každá strana sporu má právo vyjádřit tento předpoklad verbálně a soudci jsou povinni ho respektovat, protože občan může činit to, co mu zákon nezakazuje. Z toho plyne, že každý soudce má podle Ústavy pouze jednu možnost se k případu vyjádřit.

Proto prohlašuji, že soudci JUDr. Blanka Kapitánová, JUDr. Eva Škultétyová a  JUDr. Miroslav Stoklasa nejsou mými zákonnými soudci a přeji si, aby ve věci rozhodl jiný soudce soudu II. stupně.

 

Dne 30. 1. 2012 jsem obdržel vyjádření odpůrce k žalobě.

Po podání žaloby odpůrce diametrálně změnil názor a smlouvu jednostranně ukončil v jiném termínu, než který jsem požadoval (původně trval na tom, že smlouva skončí 10. 8. 2012). Není pravda, že můj přeplatek byl vyrovnán. K dnešnímu dni byla na účet mé manželky převedena hrubá částka 3541 Kč (ve 14 položkách od 80 Kč do 1000 Kč). Dále mi bylo do poštovní schránky vloženo celkem 44 poštovních poukázek na výběr částek od 17 Kč do 1280 Kč. Žádnou poukázku jsem nepoužil.

Postup odpůrce mi připadá neadekvátní. Službu, kterou mi poskytoval, jsem řádně platil bankovními převody, ale sám bych měl postávat u poštovní přepážky a vyzvedávat částky, které s mým přeplatkem nikterak nesouvisejí. V dopise ze dne 7. 9. 2011 mi vedoucí týmu řešení zákaznických stížností píše: “Chtěla bych Vás ujistit, že jsem při prověření okolností prodloužení Smlouvy a řešení Vašich podnětů neshledala žádné pochybení a toto řešení je ze strany naší společnosti vstřícným návrhem pro urovnání sporu mimosoudní cestou“. Odpůrce úplně pomíjí náklady, které mi vznikly při jednání s ČTÚ a v důsledku řešení této žaloby.

Odpůrce navrhuje, aby soudce řešil spor podle Občanského soudního řádu. Navrhuje, aby soudce rozhodl takto: „Soud zamítá žalobu pro nedostatek naléhavého právního zájmu“. Podáním žaloby jsem projevil naléhavý právní zájem (tak jako každý žalobce a není jiný způsob, jak naléhavý právní zájem vyjádřit). Každý žalovaný má naléhavý právní zájem na tom, aby se žaloba zamítla, protože nechce nebo nechtěl vyhovět požadavkům žalobce.

Podle zákonných předpisů jsem se obrátil na ČTÚ, který se ztotožnil s názorem odpůrce. Absenci záznamu telefonického hovoru o prodloužení smlouvy (čili jeho účelové zničení) považoval ČTÚ za normální situaci. Netrval na uvedení odstavce zákona, na jehož základě byl hovor „zničen“. Technické podmínky možnost zničení záznamu téměř vylučují. Naopak se domnívám, že zákonodárce existenci těchto záznamů předpokládal.

Porovnání rozhodnutí ČTÚ a soudu navozuje otázku, zda jednání v těchto institucích není koordinované, protože se v obou případech po občanovi požaduje dodatečné (nesmyslné) dokládání právního zájmu.

Rozhodnutí podle návrhu odpůrce by bylo podjaté ve prospěch odpůrce. Důsledky takového rozhodnutí by byly následující: Soudcův výrok „Smlouva, ve které některá ze stran změnila smluvní podmínky, je platná“, by podle soudce byl výrok pravdivý, protože zamítl žalobu. Ze zákonů matematické logiky vyplývá, že negace pravdivého výroku je opět výrok pravdivý, tudíž pravdivý výrok podle soudce by také byl: „Smlouva, ve které se nezmění smluvní podmínky, je neplatná“. Čili každá smlouva, která má být platná, musí změnit smluvní podmínky. Což je logický nesmysl a soudce vynesl výrok nepravdivý, což mu Zákon zakazuje.

Rozhodnutí, které po soudu požaduji, je základem chování občanů i institucí v právní společnosti. Silně lze pochybovat o tom, že by byl průběh soudu stejný, kdyby se jednalo o spor mezi občany Novákem a Novotným, čili ochrana slabších před silnějšími je cizí soudcům, kteří dosud tento případ řešili.

Soudce v mnoho případech nahrazuje zákon. Proto musí být jeho znalost Zákona nezpochybnitelná. Pokud tomu tak není, neměl by soudce vykonávat tuto funkci. Ve svém návrhu na rozhodnutí jsem předložil jediný důkaz. Ani Vy, ani odvolací soud se důkazem řádně nezabýval. Takové chování soudců je pro mne nepochopitelné.

Vážená paní předsedkyně, trvám na tom, že řízení u zdejšího soudu I. stupně skončilo. Žádám, aby věc byla předána nadřízenému soudu.

Náklady vyčíslím v případě úspěchu po právoplatném rozhodnutí soudu.

 

Žádám, aby tento projev byl zařazen do soudního spisu.

 

Ing. Karel Januška

 

Praha, 26. 3. 2012

 

Obrátil jsem se (poprvé) k Nejvyššímu správnímu soudu:

 

Komu:          Nejvyšší správní soud

Moravské náměstí 6

657 40 Brno

 

Věc: Návrh na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu

 

Navrhuji, aby Nejvyšší správní soud vydal tato rozhodnutí:

 

Nejvyšší správní soud přikazuje Městskému soudu v Praze, aby jako soud II. stupně rozhodl spor vedený u Obvodního soudu pro Prahu 4  (č. j.  25  C 189/2011).

 

Vydal takové opatření, které by zabránilo soudcům odebírat občanovi základní  lidské právo zřeknutí se soudce, který rozhodl proti zdravému rozumu.

 

Zdůvodnění:

 

Dne 11. 7. 2011 jsem podal žalobu k Obvodnímu soudu pro Prahu 4. Soudkyně rozhodla, že řízení zastavuje a předložený spor rozhodla postoupit Českému telekomunikačnímu úřadu. U tohoto úřadu řízení proběhlo před podáním žaloby a výsledek je uveden v příloze žaloby.

Proti rozhodnutí soudkyně jsem se odvolal a výslovně uvedl, že soudkyně již není mou zákonnou soudkyní.

Dne 31. 10. 2011 vydal  Městský soud Usnesení (č. j. 25 Co 420/2011 – 14), ve kterém vrátil spor zpět Obvodnímu soudu.

V nařízeném jednání u soudu I. stupně dne 26. 3. 2012 jsem odmítl soudkyni, která ve věci již jednou rozhodla. Požádal jsem, aby ve věci rozhodl soud II. stupně.

Dosud se tak nestalo. Vzhledem k důkazu, který jsem soudu předložil, se domnívám, že jeden rok je dostatečně dlouhá doba pro obdržení rozhodnutí soudu. Právo na rozhodnutí soudu v rozumné době patří mezi základní lidská práva.

 

Ing. Karel Januška

 

 

Odpověď:

 

NEJVYŠŠÍ SPRÁVNÍ SOUD

657 40 Brno, Moravské náměstí 6

telefon:  542 532 311, fax: 542 532 361

e-mail: podatelna@nssoud.cz

 

V Brně dne 9. 7. 2012

č.j. Na 148/2012 - 5

 

 

Vážený pane,

 

dne 2. 7. 2012 obdržel Nejvyšší správní soud Vaše elektronické podání, ve kterém se domáháte, aby zdejší soud jednak vydal rozhodnutí, jímž se „přikazuje Městskému soudu v Praze, aby jako soud II. stupně rozhodl spor vedený u Obvodního soudu pro Prahu 4 (č. j. 25 C 189/2011)“, jednak vydal „takové opatření, které by zabránilo soudcům odebírat občanovi základní lidské právo zřeknutí se soudce, který rozhodl proti zdravému rozumu“. Tvrdíte, že v řízení o Vámi podané žalobě k obvodnímu soudu jste dne 26. 3. 2012 odmítl soudkyni, která ve věci již jednou rozhodla, a požádal jste, aby ve věci rozhodl soud II. stupně, nicméně dosud se tak nestalo, v čemž spatřujete i porušení svého práva na rozhodnutí soudu v rozumné době. 

Pravomoc soudů jednajících a rozhodujících ve správním soudnictví je upravena zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Podle § 4 odst. 1 s. ř. s. soudy ve správním soudnictví rozhodují mj. o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy správním orgánem, o ochraně proti nečinnosti správního orgánu a o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu. Nejvyšší správní soud pak podle § 12 odst. 1 s. ř. s. jako vrcholný soudní orgán ve věcech patřících do pravomoci soudů ve správním soudnictví zajišťuje jednotu a zákonnost rozhodování tím, že rozhoduje o kasačních stížnostech a v některých dalších případech stanovených zákonem. Nejvyšší správní soud tedy není oprávněn přezkoumávat rozhodnutí soudů ve věcech civilního soudnictví (kam Váš případ spadá) či jim cokoliv „přikazovat“. Již vůbec pak není oprávněn, stejně jako žádný jiný soudní orgán včetně Ústavního soudu, vydávat Vámi navrhované opatření, kterým se patrně domáháte vyloučení příslušné soudkyně z rozhodování ve Vaší věci, a to skrze ochranu svého práva na zákonného soudce. Primárním účelem práva na zákonného soudce, které je garantováno v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a které představuje významný aspekt práva na spravedlivý proces, je zajistit nestranné a svobodné rozhodování, tj. objevení smyslu a účelu právní normy, resp. zákona, který má být aplikován, tak, aby bylo možno rozhodnout spravedlivě. Právo na zákonného soudce ani právo na spravedlivý proces ovšem v žádném případě není možné interpretovat tak, že by znamenalo právo na příznivé rozhodnutí ve věci, resp. právo na soudce, který by vydání takového rozhodnutí garantoval. Vámi předestřený návrh na vydání opatření zabraňující porušení Vašeho „základního lidského práva na zřeknutí se soudce, který rozhodl proti zdravému rozumu“, naopak smysl a účel práva na zákonného soudce zcela popírá. Výše uvedené ostatně potvrzují i příslušné procesní předpisy (§ 8 s. ř. s. či § 14 o. s. ř.), které účastníkům řízení umožňují v případě pochybností o nestrannosti či nepodjatosti daného soudce vznést námitku podjatosti soudce, ovšem důvodem k vyloučení soudce nemohou být okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

K Vaší námitce, že ze strany příslušného soudu dochází k průtahům ve Vámi vedeném řízení, je vhodné uvést, že s účinností od 1. 7. 2004 zákonodárce reagoval na deficit účinné právní ochrany účastníků řízení proti nečinnosti soudu zavedením institutu návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu (ust. § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích), který zakládá oprávnění účastníka nebo toho, kdo je stranou řízení podat návrh soudu, aby určil lhůtu k provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení.

Litujeme, že Vám nemůžeme poskytnout příznivější odpověď, a věříme, že z výše uvedeného pochopíte, že jediné, co jsme pro Vás mohli v této chvíli učinit, bylo takto urychleně zareagovat na Vaše podání, abyste nevkládal naděje do orgánu, který Vám bohužel vzhledem ke svým zákonem daným kompetencím nemá v tuto chvíli jak pomoci.

 

JUDr. Vojtěch Šimíček v. r.

     předseda senátu

 

Za správnost vyhotovení:

Jana Kadlečková

 

Odpověď předsedovi senátu Nejvyššího správního soudu:

 

Vaše značka: č.j. Na 148/2012 - 5

Vážený pane předsedo senátu.

Děkuji Vám za vyjádření k mému podání.

Bohužel s vyjádřením nejsem jako občan právního státu vůbec spokojen. Podle Vašeho rozhodnutí  není důvod, aby Váš úřad zasahoval z důvodu nečinnosti soudu II.stupně. Odkazujete mne na jakési další kroky, které rozhodně činit nebudu.

V žádném případě se nedomáhám „vyloučení příslušné soudkyně z rozhodování“. Té jsem se neodvolatelně zřekl a žádný soudce nemá takovou pravomoc, aby toto mé rozhodnutí zvrátil.

Napadám procesní postup, který byl použit. Dokážu vám, že soudci soudu II. stupně postupovali v rozporu se zákonem:

Členové senátu JUDr. Blanka Kapitánová, JUDr. Eva Škultétyová a  JUDr. Miroslav Stoklasa:

Vydali rozhodnutí 25 Co 420/2011 – 14, ve kterém přikázali vrátit věc soudkyni I. stupně. Neuvedli, který odstavec Zákona jim takové rozhodnutí přikazuje. Negovali mé rozhodnutí, že případ má řešit jiný soudce.

Tvrzení 1:

Tím se nejméně dva z uvedených členů senátu dopustili trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele.

Důkaz:

Průběh soudního sporu u Obvodního soudu pro Prahu 4  (č. j.  25  C 189/2011) a u Městského soudu v Praze (č. j. 25 Co 420/2011).

Dne 11. 7. 2011 jsem podal žalobu k Obvodnímu soudu pro Prahu 4. Soudkyně rozhodla, že řízení zastavuje a předložený spor rozhodla postoupit Českému telekomunikačnímu úřadu. U tohoto úřadu řízení proběhlo před podáním žaloby a výsledek je uveden v příloze žaloby.

Proti rozhodnutí soudkyně jsem se odvolal a výslovně uvedl, že soudkyně již není mou zákonnou soudkyní. Nepřál jsem si být nadále souzen soudkyní, která přehlédla skutečnost, že součástí žaloby je dokument o tom, že jsem se u ČTÚ spravedlnosti domáhal.

Senát neopravil špatné rozhodnutí soudkyně I. stupně. Postupoval v rozporu s článkem  čl. 82. Ústavy, který stanovuje: Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí. Jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat. Jinými slovy:  a) žádný svéprávný občan nesmí svými skutky ohrožovat soudcovskou nestrannost,   b) žádný soudce nesmí svou nestrannost ohrožovat, čili nesmí soudit takovou věc, ve které by mohl být napaden z podjatosti,   c) ani soudce vyššího soudu nesmí nestranné rozhodnutí jiného soudce ohrožovat, ale může vydat své nezávislé rozhodnutí, které vzhledem k nadřazenosti soudů může rozhodnutí soudce nižšího stupně změnit.

Ve svém odvolání jsem se zřekl soudkyně I. stupně. Toto vyloučení soudce soudu I. stupně může po vynesení rozsudku učinit každá strana sporu. Vyšší soud je povinen toto zřeknutí respektovat.

Senát vrátil žalobu soudkyni I. stupně, která přehlédla, že v příloze žaloby je celá složka dokazující, že u ČTÚ řízení již proběhlo. Jednání nařízené soudkyní I. stupně jsem odmítl a logicky jsem se také zřekl všech soudců senátu. Požádal jsem, aby o žalobě rozhodl jiný soudce vyššího soudu.

Soudci jsou povinní dbát přirozeného výkladu práva. Každý občan, který se odvolává proti rozsudku soudu I. stupně předpokládá, že věc bude řešit jiný soudce. Povinností senátu (jako soudce II. stupně) bylo vydat své nezávislé rozhodnutí.

Závěr:

Zákonnými prostředky jsem zabránil tomu, aby o věci znovu rozhodovala táž soudkyně soudu I. stupně a tak jsem zvrátil rozhodnutí senátu (25 Co 420/2011 – 14) jako nezákonné. Tím jsem dokázal, že senát v roli soudce II. stupně rozhodl v rozporu se Zákonem.

Průběhem tohoto konkrétního soudního sporu jsem také dokázal:

Tvrzení 2:

Každý soudce vyššího soudu, který přikáže vrátit spor soudci, který ve věci již jednou rozhodl, se dopouští trestného činu „zneužití pravomoci veřejného činitele“.

Aby tvrzení bylo pravdivé, stačí, když kterýkoliv účastník sporu doplní odvolání následujícím požadavkem: „Žádám, aby o žalobě rozhodl jiný soudce vyššího soudu“. Termín odvolání tento požadavek v sobě mlčky obsahuje. Je-li v zákonných předpisech odstavec, který vrácení žaloby nižšímu soudu přikazuje, je povinností soudu tento odstavec uvést. Ale vůle občana zřeknutí se soudce (vy smyslu, že občan může činit vše, co mu zákon nezakazuje), má nesporně větší váhu než případný špatný zákonný předpis.

Tím považuji Tvrzení 2. za dokázané.

Vážený pane předsedo, domnívám se, že je vaší povinností tato Tvrzení buď vyvrátit, nebo učinit taková opatření, která zabrání tomuto postupu soudů ve věcech občanskoprávních. (Bod II. v mém podání)

Ing. Karel Januška

Roztoky 15. 7. 2012

 

Odpověď:

 

NEJVYŠŠÍ SPRÁVNÍ SOUD

657 40 Brno, Moravské náměstí 6

telefon: 542 532 311, fax: 542 532 361

e-mail: podatelna@nssoud.cz

 

V Brně dne 17. 7. 2012

sp. zn. Na 148/2012

 

Vážený pane,

 

dne 15. 7. 2012 obdržel Nejvyšší správní soud Vaše elektronické podání, jímž jste reagoval na přípis Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 7. 2012, kterým jste byl informován, že z důvodu zákonem vymezených pravomocí Nejvyššího správního soudu v oblasti správního soudnictví není oprávněn přezkoumávat rozhodnutí soudů ve věcech civilního soudnictví (kam Váš případ spadá) či jim cokoliv „přikazovat“. Přesto ve Vašem podání opětovně vznášíte námitky týkající se Vašeho případu, jenž spadá do pravomoci soudů rozhodujících ve věcech spadajících do oblasti civilního soudnictví, přičemž se domáháte, abych Vaše námitky vyvrátil, anebo „učinil taková opatření, která zabrání tomuto postupu soudů ve věcech občanskoprávních“.

V této souvislosti jsem nucen Vám opětovně zdůraznit, že Nejvyšší správní soud, podle § 12 odst. 1 s. ř. s. jako vrcholný soudní orgán ve věcech patřících do pravomoci soudů ve správním soudnictví, zajišťuje jednotu a zákonnost rozhodování tím, že rozhoduje o kasačních stížnostech a v některých dalších případech stanovených zákonem. Nejvyšší správní soud tedy skutečně není a nemůže být oprávněn přezkoumávat rozhodnutí soudů ve věcech civilního soudnictví či jakýmkoliv způsobem zasahovat do jejich pravomocí a tedy není ani oprávněn vydávat jakákoliv „opatření“ zabraňující jejich postupu ve věcech občanskoprávních. K řešení Vaší situace tedy nemůže Nejvyšší správní soud nijak přispět. Z uvedeného tak logicky vyplývá, že tím spíše nemůže být oprávněn činit Vámi požadovaná opatření samotný soudce Nejvyššího správního soudu, stejně jako není oprávněn či dokonce povinen vyvracet tvrzení stěžovatelů, pohybujících se mimo rámec pravomocí a rozhodovací činnosti Nejvyššího správního soudu.

 

 

  JUDr. Vojtěch Šimíček v. r.

      předseda senátu

Za správnost vyhotovení:

Ilona Ďuricová

 

 

[Příloha 6]

 

Usnesení 2. Městského soudu v Praze:

 

Číslo jednací: 1Nc 1682/2012 – 37

 U s n e s e n í

Městský soud v Praze jako soud nadřízený rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Evy Adamcové a soudců Mgr. Libora Zhřívala a JUDr. Kateřiny Kodetové

ve věci žalobce: Ing. Karel Januška, bytem Roztoky,

proti žalovanému:  T-Mobile Czech Republic a. s., se sídlem v Praze 4, Tomíčkova 2144/1, IČ: 64949681, o určení ukončení smlouvy o poskytování telefonních služeb, k návrhu žalobce na vyloučení soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 4 JUDr. Evy Rybářové z projednávání a rozhodnutí této věci,

t a k t o :

Soudkyně JUDr. Eva Rybářová n e n í vyloučena z projednávání a rozhodování věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp.zn. 25 C 189/2011.

O d ů v o d n ě n í :

V řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp.zn. 25 C 189/2011 vznesl žalobce podáním učiněným do protokolu o (prvním) jednání ze dne 26.3.2012 (č.l. 31 spisu) námitku podjatosti JUDr. Evy Rybářové, soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 4. Odůvodnil ji tím, že jmenovaná soudkyně již ve věci jednou rozhodla, avšak jejím předmětem se vůbec nezabývala, řízení zastavila a věc předala Českému telekomunikačnímu úřadu. Její rozhodnutí se však ukázalo jako chybné a on si proto nepřeje, aby tato soudkyně jeho žalobu nadále projednávala.

JUDr. Eva Rybářová se k námitce podjatosti vyjádřila tak, že k věci a k účastníkům řízení nemá žádný vztah (č.l. 35 spisu).

Podle § 14 odst. 4 o.s.ř. nejsou důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Pokud tedy žalobce namítá, že JUDr. Eva Rybářová řízení v minulosti chybně zastavila a věc postoupila Českému telekomunikačnímu úřadu, je s ohledem na citované ustanovení o.s.ř. zřejmé, že tyto okolnosti nemohou být důvodem k jejímu vyloučení.

Městský soud v Praze jako soud nadřízený tedy podle § 16 odst. 1 o.s.ř. neshledal důvody, pro které by soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 4 JUDr. Eva Rybářová byla vyloučena z projednávání a rozhodování věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp.zn. 25 C 189/2011, a proto rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 28. června 2012

JUDr. Eva A d a m c o v á , v. r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení:

Jana Abrahámová

 

Dopis soudkyni soudu I. stupně:

 

Komu:  Městský soud v Praze

Prostřednictvím: JUDr. Eva Rybářová

Číslo jednací:  25 C 189/2011

Vážená paní předsedkyně.

Dne 6. 8. 2012 jsem obdržel Usnesení Městského soudu v Praze ( č.j.: 1 Nc 1682/2012). V tomto Usnesení se praví, že jsem v řízení vznesl vůči Vám námitku podjatosti. Toto tvrzení se nezakládá na pravdě. V písemném odvolání jsem Vaše rozhodnutí (které bylo učiněno podle Vašeho nejlepšího svědomí a znalostí) vzal na vědomí. Současně jsem se Vás, jako soudkyně soudu I. stupně neodvolatelně zřekl. Na řízení (26. 3. 2012) jste se mne zeptala, zda proti Vám mám nějaké výhrady (podle slovníku soudců, zda Vás označuji za podjatou). Ujistil jsem Vás, že tomu tak rozhodně není. Pouze jsem využil práva občana právního státu, (občan může činit vše, co mu zákon nezakazuje) a jednou provždy jsem se Vás zřekl jako mé zákonné soudkyně. Nevím, proč jste lhala a jako důvod vrácení sporu soudu II. stupně jste uvedla, že namítám podjatost. Tento termín jsem nikdy nepoužil.

Soudcové senátu soudu II. stupně (předsedkyně JUDr. Eva Adamcová, soudci Mgr. Libor Zhříval a JUDr. Kateřina Kodetová) si nepřečetli  přesně mé odvolání. Uvěřili Vám, že jsem vznesl námitku podjatosti. Proto se těchto soudců zříkám, a požaduji, aby ve věci rozhodl jiný soudce soudu II. stupně, protože řízení před soudem I. stupně skončilo.

Buďte, prosím, tak laskavá a vraťte  soudní spis nadřízenému soudu. Jako důvod vrácení spisu uveďte po pravdě, že trvám na tom, že jsem se Vás jako soudkyně neodvolatelně zřekl a žádám, aby spor rozhodl jiný soudce nadřízeného soudu, protože řízení u soudu I. stupně již proběhlo.

Děkuji.

Ing. Karel Januška

Roztoky, 8. 8. 2012

 

Opět jsem se obrátil k Nejvyššímu správnímu soudu, prostřednictvím Městského soudu:

 

Komu:          Nejvyšší správní soud

Moravské náměstí 6

657 40 Brno

Prostřednictvím: Městského soudu v Praze

Věc: Stížnost na opakované porušení Zákona soudci Městského soudu v Praze

Zdůvodnění:

Dne 11. 7. 2011 jsem podal žalobu k Obvodnímu soudu pro Prahu 4. Soudkyně rozhodla, že řízení zastavuje a předložený spor nařídila postoupit Českému telekomunikačnímu úřadu.

Proti rozhodnutí soudkyně jsem podal odvolání.  V něm jsem se jednou provždy   zřekl soudkyně I. stupně, která již rozhodla.

Dne 31. 10. 2011 vydal  Městský soud Usnesení (č. j. 25 Co 420/2011 – 14), ve kterém vrátil spor zpět Obvodnímu soudu stejné soudkyni.

V nařízeném jednání u soudu I. stupně dne 26. 3. 2012 jsem odmítl soudkyni, která ve věci již jednou rozhodla. Požádal jsem, aby ve věci rozhodl soud II. stupně.

Dne 6. 8. 2012 jsem obdržel Usnesení Městského soudu v Praze ( č.j.: 1 Nc 1682/2012), ve kterém spor opět vrací stejné soudkyni I. stupně.

V obou usneseních soudci Městského soudu ignorují mé právo (zaručené každému občanu právního státu: činit cokoliv, co Zákon nezakazuje)  zřeknout se soudce, který již jednou rozhodl.

Navrhuji, aby Nejvyšší správní soud vydal toto rozhodnutí:

Nejvyšší správní soud přikazuje Městskému soudu v Praze, aby jako soud II. stupně rozhodl spor vedený u Obvodního soudu pro Prahu 4  (č. j.  25  C 189/2011).

Ing. Karel Januška

Roztoky, 9. 8. 2012

 

[Příloha 7]

 Přípis předvolání na další jednání soudu I. stupně:

 

Obvodní soud pro Prahu 4

Jednací číslo: 25 C 189/2011

Přípis žalobci: Karel Januška,

V právní věci žalobce: Karel Januška,

proti žalovanému: T-Mobile Czech Republic a.s., Evropská 178, 160 67, Praha 6

o ukončení poskytování telefonních služeb

Sdělujeme, že soud nebude přihlížet k Vašemu podání ze dne 9.8.2012, v němž žádáte, aby byl soudní spis vrácen nadřízenému soudu k řešení Vašeho požadavku, v němž vyjadřujete svoje neodvolatelné zřeknutí se soudkyně soudu I. stupně. Pro Vaší informaci uvádíme, že občanský soudní řád umožňuje účastníkům řízení vznést námitku podjatosti soudce, jiná možnost jak z řízení vyloučit zákonného soudce není. Vámi předložený návrh je nepřípustný a spis nadřízenému soudu

předložen nebude.

V Praze dne 20. srpna 2012

JUDr. Eva Rybářová, v.r.

Soudkyně

Doručeno 6. 8. 2012

 

 

 

[Příloha 8]

 

Odpověď soudkyni soudu I. stupně:

 

Komu: JUDr. Eva Rybářová

 

Jednací číslo.: 25 C 189 / 2011

Vážená paní doktorko.

Obdržel jsem Váš Přípis a Předvolání k jednání. Z přiloženého Předvolání jsem pochopil, že jste se rozhodla (nebo Vám bylo nařízeno), vynést nové Rozhodnutí.  V tom Vám nemohu zabránit. Ale nevidím nejmenší důvod k tomu, abych na budoucím jednání byl přítomen. Veškeré důkazy jsem předložil před Vašim prvním rozhodnutím a nemám nic, co bych ještě k případu dodal. Protistrana se také písemně vyjádřila. Máte-li nějaké jiné dotazy, které nelze z přiložených důkazů zjistit, písemně Vám odpovím.

Rozhodla jste se, že mé zřeknutí je pro Vás neplatné. Musím Vám připomenout, že soudce může činit jen taková rozhodnutí, která mu přikazuje Zákon. Naopak občan může činit vše, co mu Zákon nezakazuje. A žádný Zákon mi nezakazuje, abych se zřekl soudce, který již jednou rozhodl. To, že toto mé právo (jako spousta jiných) není uvedeno v Občanském soudním řádu, je pro mne bezpředmětné. Vy musíte najít takový Zákon, který Vám nařizuje mé rozhodnutí negovat. Jestliže takový odstavec v Zákoně najdete, sdělte mi ho a já budu respektovat Vaše nařízení a dostavím se k dalšímu jednání. 

Mé právo zřeknutí se soudce, který jednou rozhodl, je nesporné. Příkladem, jak vypadá odebrání práva, je mé právo podat dovolání. Toto mé právo mi Občanský soudní řád odebral a přidělil ho „osobě s právnickým vzděláním“. Soudci mají samozřejmě možnost toto nařízení nerespektovat, protože je v rozporu se zněním Listiny práv, ale nečiní to. Právo na zřeknutí se soudce, který jednou rozhodl, mi nikdo neodebral.

V případě, že Vám vyšší soud nařídil vynést v dané věci jiné rozhodnutí, je na Vás, zda tak učiníte. Podle Ústavy můžete odmítnout a trvat na svém prvním rozhodnutí (Vaši nestrannost nesmí nikdo ohrožovat), nebo respektovat nařízení vyššího soudu a vynést rozhodnutí nové.

Buďte proto, prosím, tak laskavá a zrušte Vámi nařízenou mou přítomnost na plánovaném jednání dne 26.11.2012. Patrně můžete zrušit celé plánované jednání, protože i na prvním jednání jste neúčast protistrany omluvila.

Prosím o zařazení tohoto dopisu do soudního spisu.

 

Děkuji.

Roztoky 26. 8. 2012

Ing. Karel Januška

 

Od náměstka ministra jsem obdržel dopis:

 

 

str1

str2

Str3

 

Odpověděl jsem takto:

 

Komu:

Náměstek Mgr. F. Korbel, Ph.D.

Kopie: Ministr spravedlnosti

 

Vaše číslo jednací: 376/2012-LO-SP/5

                                                                                                            Roztoky,  30. 8. 2012

 

 

Vážený pane náměstku.

Vaše odpověď mne zklamala.

Provedu logický rozbor.

 

Ad 1. Listina práv stanoví: Svéprávní občané jsou si před Zákonem rovni. Doufám, že proti tomuto přirozenému výkladu práva nic nenamítáte. Z toho vyplývá: Jestliže občan Korbel („s právnickým vzděláním“) má právo obrátit se na dovolací soud (ve své věci), potom toto právo nesporně má každý svéprávný občan republiky. Jestliže s tímto tvrzením nesouhlasíte, vyvraťte mi ho. Osř toto právo odnímá všem občanům, kteří nemají „vzdělání právnického směru“ tím, že po občanech toto vzdělání požaduje. Každý občan, který se chce obrátit na dovolací soud, musí mít „vzdělání právnického směru“, nebo musí použít služeb takových občanů, kteří toto vzdělání mají. Je to typický případ odejmutí práva (dovolání). To, že Ústavní soud zaujímá stejné stanovisko je bohužel bída našich Ústavních soudců, (děkanů právnických fakult, členů Ústavu státu a práva, členů Justiční akademie a samozřejmě všech zodpovědných pracovníků Ministerstva spravedlnosti) nikoliv občanů. Existence tohoto omezení v jiných státech není pro mne důkazem, že uvedená diskriminace občanů je v pořádku se Zákonem.

 

Ad 2. Naléhavý právní zájem je jedním z dalších nesmyslů, uvedených v Osř. Logický rozbor: Každý, kdo se na soud obrátí (s jakoukoliv žalobou), projevil maximální právní zájem, aby spor byl vyřešen. Není jiné cesty, jak přesvědčit protistranu, že váš názor je podle Zákona. Každá žalovaná strana má naléhavý právní zájem na tom, aby spor řešen nebyl, protože jí vyhovuje stávající stav. Zájem státu je spravedlivě a rychle vyřešit každý spor. Jestliže soudce použije tohoto odstavce zákonného předpisu (třeba při sporu o platnosti smlouvy) a na jeho základě vydá rozhodnutí (což se děje neustále), nesoudí podle Zákona, ale podle zákonných předpisů, které jsou v rozporu se Zákonem.

 

Ad 3. Výklad je to pěkný, já mu rozumím. Zbývá otázka, jak je možné, že toto je právoplatný výrok soudu: „Smlouva, která se v době platnosti dostala do sporu se zákonem, je platná“. (popsáno na soudniproces.wz.cz )

 

 Ad 4. O žádnou změnu se nejedná. Jedná se o to, aby soudy II. stupně dodržovaly Zákon a Ústavu. Jestliže občan podá odvolání proti rozsudku soudu I. stupně (a dodá, že se zříká soudce, který již rozhodl), věc neřeší jiný soudce nadřízeného soudu. Nevím, podle jakého zákona začne věc řešit jakýsi senát. Tento senát se vůbec nezabývá problémem, ale posuzuje, zda pochybil soudce I. stupně. A i když se tohoto soudce občan neodvolatelně zřekl (žádný odstavec zákona zřeknutí nezakazuje, ani  tuto pravomoc neodebírá, jako v případě dovolání), přesto i další senát úporně vrací spor soudci I. stupně. Nikdy nenapíše odstavec zákona, který mu nařizuje takové rozhodnutí vydat. Tento postup není v souladu s ústavním principem. Ten předpokládá dvoustupňové soudnictví. Spor rozhodne soudce I. stupně. Jestliže některá strana podá odvolání, spor musí řešit jiný soudce II. stupně. Takové je znění Ústavy. Ani soudce vyššího soudu nemá právo nutit jiného soudce k tomu, aby rozhodl podle jeho mínění. Soudce vyššího soudu musí buď potvrdit rozhodnutí nižšího soudu, nebo vydat své. Ustanovování „senátu“ v občanskoprávních sporech u odvolacích soudů je v rozporu s axiomem dvoustupňového soudnictví. Současný stav rozhodně negarantuje spravedlivé (a pravdivé) výroky soudů. Důkazem je proces brněnských studentů s vedením školy po sametové revoluci. Desetiletí trvající spory by nemohly vzniknout, kdyby navrhovaná úprava byla přijata. Současný stav je výhodný jen pro občany s právnickým vzděláním.

 

S pozdravem

 

Ing. Karel Januška

Roztoky 30 8.2012

 

Stížnost, kterou jsem podal Nejvyššímu správnímu soudu (dne 9. 8. 2012) prostřednictvím Městského soudu, neakceptoval Nejvyšší správní soud jako podání. V návrhu rozhodnutí jsem jasně vyjádřil, čeho se domáhám a jedině NSS může takové Rozhodnutí vydat. Nevím, který zákon zakazuje Nejvyššímu správnímu soudu v dané věci rozhodnout. Jak je možné, že nemá pravomoc nařídit soudu, aby rozhodl. Odpověděl mi předseada sNSS:

 

Baxa0001BAXA2

     

Předsedovi Nejvyššího správního soudu jsem odpověděl takto:

 

Komu: JUDr. Josef Baxa, předseda NSS

Kopie: Ministr spravedlnosti

Roztoky, 13. 9. 2012

Vaše číslo jednací: S 123/2012-3

Vážený pane předsedo Nejvyššího správního soudu.

Nejprve malé upřesnění. Podáním, které jsem učinil prostřednictvím Městského soudu v Praze, jsem se rozhodně neobracel na Vás, ale na Váš úřad.

Váš úřad musí rozhodnout, zda je zpochybnitelné mé právo zříci se soudkyně, která již rozhodla. Podle Listiny práv bych měl mít právo dovolat se i proti rozhodnutí soudu II. stupně. Toto právo mi ale Občanský soudní řád odebral a přikázal, abych ho uplatnil prostřednictvím osoby „s právnickým vzděláním“. Právo zříci se soudce (který rozhodl) mi žádný Zákon neodebral.

Váš úřad by se měl zabývat i tím, zda soudci Městského soudu v Praze mají právo vrátit spor soudkyni I. stupně, když neuvádějí odstavec Zákona, který jim to nařizuje.

Právo obrátit se na Váš úřad nesporně mám, protože mi ho také nikdo neodebral. Mám-li právo se na Váš úřad obrátit, je povinností vašeho úřadu věc rozhodnout.

Nic jiného po Vašem úřadě nepožaduji.

Děkuji za brzké vyřízení.

Ing. Karel Januška

 

Dne 11. 9. 2012 jsem poslal ministru spravedlnosti dopis:

 

Komu:  Pavel Blažek, ministr spravedlnosti

Kopie:             Petr Nečas, předseda vlády, Miroslava Němcová, předsedkyně Poslanecké sněmovny

Roztoky, 11. 9. 2012

Věc: Porušování základních občanských práv

Vážený pane ministře.

Dostal jsem se do sporu s telefonním operátorem T-Mobile. Ten požadoval, abych platil za služby, které jsem nevyužíval. Spor vznikl v důsledku toho, že jsem přistoupil na prodloužení smlouvy, které bylo učiněno na základě telefonického hovoru. Oprávněně jsem předpokládal, že ústní prolongace písemné smlouvy je možná jen při nezměněných smluvních podmínkách. Odpůrce toto mé tvrzení neakceptoval. Podle zákonných předpisů jsem se obrátil na Český telekomunikační úřad. Ten potvrdil postoj telefonního operátora.

Proto jsem spor předložil soudu. Jako jediný důkaz jsem předložil důkaz sporem, v justici označovaný jako důkaz opaku. (Výrok je pravdivý tehdy a jen tehdy, je-li pravdivá i negace tohoto výroku, čili „smlouva, ve které některá ze stran poruší smluvní podmínky, je neplatná“). Požadoval jsem, aby na základě tohoto důkazu byla smlouva prohlášena za neplatnou. Odpůrce se vyjádřil patrně prostřednictvím právní kanceláře Tříska a Žák advokátní koncipientkou D. Nosáčkovou. Ta soudu navrhla, aby soud žalobu zamítl, protože operátor (po podání žaloby) ukončil vymáhání plnění smlouvy a částečně vrátil mé náklady na dosažení spravedlivého rozhodnutí. Navrhla, aby soud žalobu zamítl podle Občanského soudního řádu, který upravuje procesní postupy soudu. Požadovala, aby soud vynesl výrok „smlouva (ve které žalovaná strana porušila smluvní podmínky) je platná, protože žalobce neprojevil naléhavý právní zájem“.

Soudkyně soudu I. stupně neakceptovala návrh žádné strany a rozhodla, že spor má opět řešit ČTÚ.

V odvolání proti rozhodnutí soudu I. stupně jsem se uvedené soudkyně zřekl a požádal, aby spor rozhodl soud II. stupně. Ten tak neučinil a vrátil spor soudkyni I. stupně. Nedefinoval odstavec zákona, který mu předepisuje negovat mé rozhodnutí zříci se soudkyně, která jednou rozhodla. Neuvedl Zákon, který nařizuje soudci vyššího soudu vrátit spor soudci, který již rozhodl. Ústava takový postup soudci neumožňuje.

Na nařízeném jednání u soudu I. stupně jsem  trval na tom, že soudkyně není mou zákonnou soudkyní a přiměl ji k tomu, aby spor vrátila soudu II. stupně. Což se stalo, ale soud II. stupně vydal další rozhodnutí se stejnými vadami, jako v prvním případě. Rozhodl tak senát jiných soudců.

 Prostřednictvím soudu II. stupně jsem se obrátil na Nejvyšší správní soud, aby přikázal soudu II. stupně ve věci rozhodnout. Nejvyšší správní soud neakceptoval mou žalobu a prostřednictvím předsedy Nejvyššího správního soudu (na kterého jsem se neobracel se stížností) mi sdělil, že on jako předseda nemá práva  činit rozhodnutí. Nevím, k čemu byl Nejvyšší správní soud ustaven, když odmítá vynést takové rozhodnutí, které může učinit pouze tento soud.

Mezitím soudkyně soudu I. stupně vydala další rozhodnutí, ve kterém nařizuje nové jednání. Domnívá se, že moje nezvratné rozhodnutí (zřeknutí se soudkyně) je nezákonné, protože toto mé právo není uvedeno v Občanském soudním řádu. Čili soudkyně předpokládá, že všechna občanská práva jsou uvedena v Občanském soudním řádu. Je s podivem, že s takovým názorem zastává funkci soudce.

Každý občan právního státu může činit vše, co mu zákon nezakazuje. Žádný zákon mi nezakazuje zříci se soudce, který již jednou rozhodl. Podle Listiny práv bych měl mít právo dovolat se i proti rozhodnutí soudu II. stupně. Toto právo mi Občanský soudní řád odebral a přikázal, abych toto právo uplatnil prostřednictvím osoby „s právnickým vzděláním“. Právo zříci se soudce (který rozhodl) mi žádný Zákon neodebral. Proto mi ho ani žádný soudce nemůže odebrat, protože každý soudce může činit pouze taková rozhodnutí, která mu přikazuje Zákon.

Termíny „naléhavý právní zájem“ a „závazný právní názor“ v žádném případě nepatří do zákonných předpisů. Za porušení právního názoru, že se slunce otáčí kolem země, se kdysi upalovalo. Hus byl upálen za právní názor, který nekatolík nemůže pochopit. Za nerespektování „vědeckého“ názoru, že dělnická třída, zastoupená komunistickou stranou, zvítězí na celém světě, se ještě v nedávné době posílali občané do uranových dolů. Před několika desítkami let i u nás platil právní názor, že homosexualita je trestný čin.

Do Zákona patří všechny nejnovější poznatky přírodních a lékařských věd. Samozřejmě také principy slušného chování. Plnit smlouvy je jednou z podmínek řádného chodu právního státu. Soudy jsou určené k tomu, aby občany chránily před neoprávněnými zásahy do svobod občanů a chránily slabší proti zvůli silnějších. Soudy, u kterých jsem se domáhal spravedlivého (a pravdivého) výroku, toto v mých případech neučinily. Soudci vyšších soudů si uzurpují pravomoc, která jim ze Zákona nenáleží.

Vážený pane ministře. Domnívám se, že jsem jednání soudců a „osob s právnickým vzděláním“ popsal dostatečně přesně. Je na Vás, zda z toho vyvodíte závěry, které budou příznivé pro všechny občany naší republiky. Domnívám se, že jako člen vlády, která si přeje bojovat proti korupci, je Vaší povinností odstranit zákonné předpisy, které tuto korupci přímo podporují. Váš předchůdce neučinil nic, co by soudce přimělo, aby dodržovali Ústavu.

 Jednoduchý odstavec vložený do Občanského soudního řádu („soudce přestává být zákonným soudcem v okamžiku, kdy vynese své rozhodnutí“) vyřeší celou trapnou situaci, kdy se občan domáhá rozsudku, který je základem chování celé společnosti. Náklady na toto ustanovení budou nulové, ale příznivý dopad na celou justici a všechny občany republiky bude enormní. Kdyby se Vám podařilo, aby uvedený odstavec byl přijatý ve stavu legislativní nouze, vyřešilo by to i můj spor. Rozhodně by to Vaší politické straně přineslo nemalé kladné hodnocení.

S pozdravem

Karel Januška

 

Podání k Nejvyššímu správnímu soudu:

Komu:          Nejvyšší správní soud

Moravské náměstí 6

657 40 Brno        

 

Prostřednictvím: Městského soudu v Praze

 

 Věc: Návrh na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu

 

I. Nejvyšší správní soud ruší nařízení soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 4, vydané dne 20. srpna 2012 o novém projednání soudního sporu, vedeného  pod číslem  jednacím 25 C 189/2011.

II. Nejvyšší správní soud nařizuje Městskému soudu v Praze, aby jako soud II.stupně rozhodl spor vedený u Obvodního soudu v Praze 4.

 

Zdůvodnění:

 

Soudkyně Obvodního soudu v Praze 4 vydala dne 19. srpna 2011 rozhodnutí, ve kterém přikázala, aby spor vyřešil Český telekomunikační úřad.

Občan Januška podal proti rozhodnutí soudkyně řádné odvolání (29. srpna 2011). V tomto odvolání se zřekl soudkyně, která ve věci rozhodla. Nejvyšší správní soud neshledal žádný zákon, který by občanovi zakazoval zříci se soudce, který jednou rozhodl. Proto je rozhodnutí občana je právoplatné.

 

 Ing. Karel Januška

 

Roztoky, 24. 9. 2012

 

 Z portálu InfoSoud jsem zjistil, že spis nebyl Nejvyšším správnímu soudu odeslán. Požádal jsem, aby podání k Nejvyššímu správnímu soudu bylo založeno do soudního spisu (5. 10. 2012):

 

Komu: JUDr. Eva Rybářová

Číslo jednací:  25 C 189/2011

Prosím o zařazení přílohy do soudního spisu.

Děkuji

Januška

 

Komu:

 

JUDr. Jaroslava Pokorná

Předsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 4

 

Dobrý den.

Ve věci sporu vedeného u vašeho soudu (čj: 25 C 189/2011) jsem podal prostřednictvím Městského soudu v Praze návrh na rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu. Toto podání jsem učinil dne 24.9.2012.

Dne 5.10.2012 jsem požádal váš soud, aby mé podání bylo zařazeno do soudního spisu.

Z portálu InfoSoud jsem zjistil, že soudní spis nebyl dosud odeslán k Nejvyššímu správnímu soudu.

Prosím o informaci, zda se jedná o obvyklý způsob, či zda nedošlo k pochybení a spis bude neprodleně odeslán.

 

Děkuji.

 

 Ing. Karel Januška

Roztoky dne 14.10.2012.

 

 

[Příloha 9]

Soud neakceptuje mé právo zříci se soudce.

 

                                                                                                      V Praze dne 22.10.2012

Věc: Dotaz ve věci č.j. 25 C 189/2011 – sdělení

Vážený pane inženýre,

k Vašemu dotazu ze dne 15.10.2012 ve věci  zaslání spisu zdejšího soudu sp. zn. 25 C 189/2012 Nejvyššímu správnímu soudu, Vám sděluji, že z obsahu předmětného spisu vyplývá, že soudkyně se s Vaším podáním ze dne 5.10.2012 seznámila.  Z obsahu spisu je dále zřejmé, že  jednání nařízené na  26.11.2012 v 9, 00 hod. se bude konat, na tomto jednání Vám soudkyně nepochybně sdělí důvody svého dalšího postupu a vyjádří se k Vaší žádosti ze dne 5.10.2012.

JUDr. Dana Smitková, v.r.

místopředsedkyně

Obvodního soudu pro Prahu 4

 

Za správnost vyhotovení:

Hrušková

 

Soudkyně soudu I. stupně, která pochybila ve svém Rozhodnutí, má právo rozhodovat o tom, zda soudci nadřízeného soudu jednají podle zákona. Rozhodla se (nebo jí někým bez odpovědnosti bylo nařízeno)  neposlat soudní spis Nejvyššímu správnímu soudu. Právo občana je pro naši justici bezobsažný termín.

 

Stížnost předsedovi KS:

 

Prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4

Komu: Dr. Jan Sváček, předseda Městského soudu v Praze

Věc: Stížnost na nečinnost  pracovníků vašeho soudu.

Číslo jednací u Obvodního soudu pro Prahu 4:  25 C 189/2011

 

Dne 23. 9. 2012 jsem prostřednictvím vašeho soudu podal stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu na opakované porušení zákona vašimi soudci.

Jedná se o tyto soudce:

Číslo jednací:. 25 Co 420/2011 – 14  JUDr. Blanka Kapitánová, JUDr. Eva Škultétyová a  JUDr. Miroslav Stoklasa a

číslo jednací: 1Nc 1682/2012 – 37 JUDr. Eva Adamcová, Mgr. Libor Zhříval,  JUDr. Kateřina Kodetová.

 

Tito soudcové ve svých rozhodnutích neuvedli odstavec zákona, podle kterého vrátili spis soudu I. stupně. Neuvedli odstavec zákona, který jim nařizuje nebrat v úvahu skutečnost, že si občan nepřeje být souzen soudkyní, která ve svém prvním rozhodnutí hrubě pochybila.

 

Z portálu InfoSoud jsem zjistil, že soudní spis nebyl odeslán k NSS.

 Žádám, aby soudní spis byl neprodleně zaslán Nejvyššímu správnímu soudu.

 

Děkuji

 

Ing. Karel Januška

Odesláno 24. 10. 2012

 

Předseda Městského soudu mi neodpověděl.

 

Soudkyně I. stupně dosud nezaslala soudní spis Nejvyššímu správnímu soudu. Požádal jsem, aby následující dopis od NSS byl zařazen do soudního spisu.

 

NSS0001

 

 NSS odesláno elektronicky s digitálním podpisem dne 25.10.2012:

 

Vážený pane magistře.

Obdržel jsem Vaši výzvu k doplnění podání.

V příloze vám zasílám kopie nejdůležitějších dokumentů.

Chápu, že originální soudní spis je potřebný. Z přiložené kopie dokumentů zjistíte, že jsem vyvinul velkou snahu, aby soudní spis byl vašemu úřadu doručen.

Nejjednodušší způsob by byl, kdyby váš úřad o spis požádal. Nemohu vědět, jak se zachová předseda Městského soudu.

 

Celý spor je podrobně dokumentován na webové adrese:  http://dokumentytmobil.wz.cz/

V tomto dokumentu jsou uvedeny i mé některé jiné aktivity, které s procesem souvisí.

 

 

U Nejvyššího správního soudu se domáhám:

 

I. Zrušení  Usnesení Městského soudu v Praze Číslo jednací: 25Co 420/2011 – 14

II. Zrušení  Usnesení Městského soudu v Praze Číslo jednací: 1Nc 1682/2012 - 37

III. Aby přikázal Městskému soudu v Praze rozhodnout spor vedený u Obvodního soudu pro Prahu 4, pod sp. zn. 25 C 189/2011.

IV. Aby zrušil nařízené jednání u Obvodního soudu pro Prahu 4 na den 26. 11. 2012.

 

 Zdůvodnění:

Soudcové Městského soudu se ani v jednom ze svých rozhodnutí nezabývali předloženým důkazem. Dále v rozhodnutích  neuvedli:

a)      odstavec zákona, který jim nařizuje vrátit spis soudu I. stupně.

b)      odstavec zákona, který jim nařizuje nebrat v úvahu skutečnost, že si občan nepřeje být souzen soudkyní, která ve svém prvním rozhodnutí hrubě pochybila.

 

Soudkyně soudu I. stupně se domnívá, že každé právo občana musí být zapsáno v Občanském soudním řádu. Rozhodla se, že mé zřeknutí je pro ni neplatné.

 

Děkuji, že se mým případem zabýváte.

 

Ing. Karel Januška

 

 

Rozhodnutí NSS:

 

NEJVYŠŠÍ SPRÁVNÍ SOUD

657 40 Brno, Moravské náměstí 6

telefon: 542 532 311, fax: 542 532 361

e-mail: podatelna@nssoud.cz

Vážený pan

Ing. Karel Januška

Brno 20. 11. 2012

č. j. Na 200/2012 - 18

Podání ze dne 24. 9. 2012

Vážený pane,

podáním ze dne 24. 9. 2012 jste se domáhal, aby Nejvyšší správní soud zrušil nařízení soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 20. 8. 2012 o novém projednání soudního sporu vedeného pod spisovou značkou 25 C 189/2011.

Dále jste se domáhal, aby Nejvyšší správní soud nařídil Městskému soudu v Praze, aby jako soud druhého stupně rozhodl spor vedený u Obvodního soudu pro Prahu 4. Ve zdůvodnění podání jste uvedl, že soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 4 vydala dne 19. 8. 2011 rozhodnutí, ve kterém přikázala, aby spor vyřešil Český telekomunikační úřad.

Proti tomuto rozhodnutí jste podal řádné odvolání, v němž jste se zřekl soudkyně, která ve věci rozhodla, a toto své rozhodnutí považujete za právoplatné.

Nejvyšší správní soud Vás přípisem ze dne 22. 10. 2012 vyzval k vyjasnění Vašeho podání. V podání doručeném soudu dne 25. 10. 2012 jste se kromě výše uvedeného domáhal, aby Nejvyšší správní soud zrušil usnesení Městského soudu v Praze č. j. 25 Co 420/2011 – 14 a č. j. 1 Nc 1682/2012 – 37 a aby zrušil nařízené jednání u Obvodního soudu pro Prahu 4 na den 26. 11. 2012. K tomuto podání jste připojil řadu dokumentů.

Z Vašich podání a připojených příloh jednoznačně plyne, že se ve Vaší věci jedná o civilní spor, o němž mohou rozhodovat pouze soudy v občanském soudním řízení. Nejvyšší správní soud nemá ve smyslu § 4 odst. 1 a § 12 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní pravomoc přezkoumávat a rušit rozhodnutí soudů ve věcech civilního soudnictví či jim cokoliv „přikazovat“.

 Podstata pravomoci Nejvyššího správního soudu a uvedených ustanovení soudního řádu správního Vám byla podrobně vysvětlena již v minulém přípisu Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 10. 2012. Současně se nejedná ani o kompetenční spor, k jehož projednání a rozhodnutí by byl příslušný zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů.

Kromě toho Nejvyšší správní soud v mezidobí zjistil, že jste se s obsahově shodnou žádostí na Nejvyšší správní soud již v minulosti obracel (sp. zn. Na 148/2012). Bylo Vám přitom opakovaně vysvětleno, že se zdejší soud Vaší věcí zabývat nemůže.

Považuji proto Vaše podání za vyřízené, neboť Nejvyšší správní soud nemůže v předmětné věci z výše uvedených důvodů činit žádné úkony a není oprávněn se k dané věci ani jakkoli vyjadřovat. Budete-li se opakovaně v této věci na Nejvyšší správní soud obracet, nebude Vám již nadále z jeho strany touto formou odpovídáno.

Mgr. Jan Jirásek, Ph.D. v. r.

asistent soudkyně

pověřený předsedkyní senátu

Za správnost vyhotovení:

Andrea Sperátová

 

Nejvyšší správní soud (NSS) se odmítl podáním zabývat. Soudcům NSS je lhostejné, že Městský soud v Praze vynesl dvě rozhodnutí a ani v jednom se nezabýval předloženým důkazem. Je mu lhostejné, že ani v jednom rozhodnutí neuvedl odstavec zákona, podle kterého nařídil vrátit spor soudu I. stupně. Je mu lhostejná skutečnost, že občan sdělil své právoplatné rozhodnutí o tom, že si nepřeje být souzen soudkyní, která ve věci již jednou rozhodla. Nepoučil občana, na který soud a se má obrátit.  Ignoroval můj krok, který je v naprosté shodě se zákonem (a zdravým rozumem), že si nepřeji být souzen soudcem, který hrubě pochybil.

NSS se zabývá asi soudy vojenskými, protože civilní soudy nepatří do jeho pracovní náplně.

Od soudu I. stupně jsem obdržel výzvu, abych zaplatil soudní poplatek ve výši 1000 Kč ve lhůtě 3 dnů.  Učinil jsem bezprostředně.

 

 

Obvodní soud pro Prahu 4

ul. 28. pluku 1533/29b, 100 83 Praha 10 – Vršovice

ID DS: uz8ab2r

Jednací číslo: 25 C 189/2011-78

Karel Januška

V právní věci

žalobce: Karel Januška,

proti

žalovanému: T-Mobile Czech Republic a.s., IČ 64949681, Evropská 178, 160 67, Praha 6

o ukončení poskytování telefonních služeb

Vás podepsaný soud ž á d á :

ve lhůtě 3 dnů sdělte, zda na žalobě trváte, jestliže žalovaný přistoupil k ukončení smluvního vztahu k 30.4.2010 a tím Vaší žalobě vyhověl. Pro případ, že na žalobě trváte, bude třeba zaplatit soudní poplatek 1.000,- Kč z určovací žaloby.

V Praze dne 12. prosince 2012

JUDr. Eva Rybářová,v.r.

soudkyně

Za správnost vyhotovení:

 

Alena Jenšíková

 

Elektronickou poštou dne 18.12.2012 jsem odpověděl Obvodnímu soudu pro Prahu 4:

 

Věc: Pokračování v žalobě.

 

Na základě  dopisu datovaného dne 12.12.2012, který jsem dnes (18.12.2012) obdržel do datové schránky vám sděluji:

1. Zakoupil jsem a doporučeným dopisem poslal na váš úřad požadovaný kolek ve výši 1000 Kč.

2. Trvám na žalobě, i když žalovaný částečně splnil mé podmínky

3. Žalovaný nevypořádal všechny mé pohledávky

4. Průběhem procesu mi vznikly další náklady

5. Žaloba, kterou jsem podal, v žádném případě není žalobou určovací, protože právní vztahy obou partnerů jsou jednoznačné (a proto odmítám jakýkoliv výrok soudu, který se bude opírat o odstavec zákona, na který se odvolává žalobce)

 

Roztoky 18.12.2012

 

ing. Karel Januška

 

Prosím o zařazení tohoto dopisu do soudního spisu.

 

Žaloba byla podána 11.7.2011. Výzvu k zaplacení poplatku jsem obdržel po uplynutí 17ti měsíců.

 

Elektronickou poštou s digitálním podpisem odesláno:

 

Věc: Stížnost k Ústavnímu soudu.

 

Pod termínem Zákon České republiky rozumím hierarchické uspořádání všech zákonů matematiky, všech nejnovějších poznatků přírodních a lékařských věd, Ústavu České republiky, Listinu práv a svobod a všechny písemné zákonné předpisy vydané zákonodárným sborem (Sbírku zákonů) nebo oprávněnou institucí. Česká republika má pouze jeden Zákon. Matematika stojí nade všemi zákonnými předpisy, protože její zákony jsou nevyvratitelné a nezávislé na společenském zřízení. Poznatky lékařských a přírodních věd jsou závislé na aktuálním stavu poznání a politickém uspořádání společnosti.

Základní předpoklady (axiomy) spravedlivého uspořádání soudního systému v právním státu jsou tyto:

Platí přirozený výklad práva. Platí, že občan může činit vše, co mu nezakazuje Zákon. Soudce může vynášet pouze taková rozhodnutí, která mu Zákon předepisuje.

Systém soudnictví je dvoustupňový.

Moc soudní a moc výkonná jsou nezávislé.

Své právo obrátit se na ÚS opírám o znění Listiny práv a svobod.

 

Na základě obecné definice Zákon žádám, aby Ústavní soud vydal tato rozhodnutí:

 

I. ÚS navrhuje (přikazuje, doporučuje) moci zákonodárné a výkonné, aby ze zákonných předpisů č. 182/1993 sb. (o Ústavním soudu) a č. 99/1963 (Občanského soudního řádu) odstranila všechny odstavce, které zakládají nerovnost mezi svéprávnými občany, advokáty a „občany s právnickým vzděláním“.

Zdůvodnění: Podle znění Listiny práv svéprávní občané jsou si ve svých právech rovni, čili občan Januška a advokát mají před zákonem stejná práva.  Soudce žádného soudu nemá pravomoc zkoumat vzdělání svéprávného občana, který se na soud obrací. Povinností soudce je pouze posoudit předložené důkazy a rozhodnout spor, nikoliv zabývat se dosaženým vzděláním navrhovatele sporu. Pravomoc zkoumat vzdělání (pouze) navrhovatele, není žádným Zákonem soudcům nařízena. Advokáti a „osoby s právnickým vzděláním“ mají v současnosti před zákonem jiná práva než svéprávní občané. Ale podle Čl. 1. Listiny práv: Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné. Podle Čl. 3. Listiny: Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu… Dále: Podle článku 34. Listiny Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak. Z pravomoci soudu však nesmí být vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod podle Listiny.

Svéprávný občan, který není advokátem, je vyloučen z možnosti podat stížnost  k Ústavnímu soudu, i když to Listina výslovně zakazuje. Je-li občan nesolventní, službu advokáta zaplatí stát. Vlastní řízení zase zaplatí stát formou mzdy ústavního soudce. Mezičlánek advokáta je nezákonný, přináší jen větší finanční náklady státu (nebo občana) na řešení případu.

Každému svéprávnému občanovi bez právnického vzdělání je odebrána pravomoc podat dovolání ve své věci. Tuto pravomoc přisoudil zákonný předpis „osobě s právnickým vzděláním“. Je-li občan nesolventní, je mu pravomoc podat dovolání odebrána absolutně. Dovolání nepochybně patří mezi základní lidská práva.

 

II. ÚS navrhuje (přikazuje, doporučuje) moci zákonodárné a výkonné, aby zákonný předpis č. 99/1963 (Občanský soudní řád) dala do souladu se zněním Ústavy a principem dvoustupňového soudnictví. Soudce, který ve věci jednou rozhodl, přestává být zákonným soudcem.

Zdůvodnění: Podle znění Ústavy je rozhodnutí každého soudce konečné. Nikdo nesmí ohrožovat jeho nestrannost. Povinností odvolacího soudu je znovu rozhodnout spor podle předložených důkazů. V pravomoci odvolacího soudu je rozhodnutí ponechat nebo změnit. Termín odvolání, který je použitý k zahájení odvolacího procesu, v přirozeném výkladu práva značí: „Beru na vědomí rozhodnutí soudce soudu I. stupně. S rozhodnutím nesouhlasím a přeji si, aby spor rozhodl soudce vyššího soudu.“ Na takovou formu odvolání má právo každá strana sporu. Žádný Zákon svéprávnému občanovi nezakazuje odmítnout soudce, který již jednou rozhodl. V přiložených dokumentech o soudním sporu vedeném před Obvodním soudem pro Prahu 4, Městským soudem pro Prahu a Nejvyšším správním soudem  je popsán absurdní průběh jednání a rozhodnutí jednotlivých soudů. Jedná se o triviálního spor (platnost smlouvy s telefonním operátorem, ve které jedna strana poruší smluvní podmínky), který jsem soudu podal 11. července 2011. Soudkyně I. stupně rozhodla, že spor má řešit opět ČTÚ, u kterého byl spor řešen před podáním žaloby. V odvolání jsem soudkyni z dalšího jednání vyloučil tím, že jsem písemně prohlásil, že nechci, aby mne nadále soudila (protože v právním státě může činit občan vše, co mu zákon nezakazuje). Městský soud (jako soud II. stupně) se nezabýval důkazem předloženým v žalobě, ani skutečností, že jsem se právoplatně zřekl soudkyně I. stupně a bez uvedení odstavců zákona podle kterých rozhodoval, vrátil spor téže soudkyni.  Na jednání u soudu I. stupně jsem trval na tom, aby rozhodl Městský soud. Soudkyně vrátila spor zpět Městskému soudu, ale ten v jiném složení soudců vydal identické rozhodnutí. Protože máme Nejvyšší správní soud, došel jsem k závěru, že tento úřad je určen k tomu, aby takové případy řešil. Žádný zákonný předpis mi nezakazuje obrátit se na NSS. Po tomto soudu jsem požadoval, aby přikázal Městskému soudu rozhodnout primární spor. Bohužel jsem neuspěl. Nejvyšší správní soud došel k závěru, že nemá pravomoc přezkoumávat a rušit rozhodnutí soudů ve věcech civilního soudnictví či jim cokoliv „přikazovat“. Nejvyšší správní soud nepředal mé podání jinému soudu, který takovou pravomoc má. Čili mé podezření z nezákonného rozhodnutí Městského soudu nemůže vyřešit žádná soudní instituce.

V přiloženém souboru Dokumenty k ÚS jsou uvedené: Žaloba, Rozhodnutí soudu I. stupně, Odvolání, Stížnost k Městskému soudu, Rozhodnutí Městského soudu (2x), Podání k Nejvyššímu správnímu soudu a jejich rozhodnutí.

Podrobný popis sporu je na internetové adrese: http://dokumentytmobil.wz.cz .

 

III. ÚS navrhuje (přikazuje, doporučuje) moci zákonodárné a výkonné, aby do soudního pořádku nově zařadila ustanovení senátu při dovolacím soudu.

Zdůvodnění: Řada soudních sporů spočívá v posuzování dvou zákonných práv. V dovolacích případech by měl rozhodovat senát složený ze soudců, advokátů a odborníků (laiků). Rozhodnutí senátu by mělo být jednomyslné, protože většinový výrok nezaručuje jeho pravdivost. Řada sporů by končila u těchto senátů a ÚS by se mohl zabývat problematikou, která mu přísluší.

Domnívám se, že tato instituce v soudním pořádku dosud není.

 

Roztoky, 26. 12. 2012.

 

Ing. Karel Januška

 

Dne 9. 1. 2013 jsem obdržel další předvolání k soudu:

 

Spisová značka: 25 C 189/2011

Obvodní soud pro Prahu 4, 28. pluku 1533/29b, 100 83 Praha 10 - Vršovice

Karel Januška (adresát)

P Ř E D V O L Á N Í

Ve věci žalobce (žalobkyně): Karel Januška,

proti žalovanému (žalované): T-Mobile Czech Republic a.s., Evropská 178, 160 67, Praha 6

o ukončení poskytování telefonních služeb se nařizuje další jednání na den 11.03.2013 v 13:00 hod k podepsanému soudu do místnosti č. dv. : 4.308 (4. patro - č. dv. 308)

K nařízenému dalšímu jednání jste povinen (povinna) se dostavit v určenou dobu. Nedostavíte-li se a ani včas nepožádáte z důležitého důvodu o odročení jednání (o důvodnosti žádosti o odročení jednání rozhoduje soud), může Vám být uložena pořádková pokuta až do výše 50000,- Kč, může být nařízeno Vaše předvedení k soudu a může Vám být uloženo zaplatit ostatním účastníkům náhradu nákladů řízení, které jim vznikly v důsledku toho, že jste se nedostavil(a) k jednání.

Ke skutečnostem neuvedeným a důkazům neoznačeným do konce přípravného jednání, bylo-li provedeno či do skončení prvního jednání, nekonalo-li se řízení přípravné, popř. po uplynutí lhůty, která byla k tomuto účastníkům poskytnuta, smí soud přihlédnout, jen jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po přípravném jednání nebo po prvním jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést, jakož i ke skutečnostem nebo důkazům, které účastníci uvedli poté, co byl některý z nich vyzván k doplnění rozhodujících skutečností dle § 118a odst. 2

K jednání s sebou přineste toto předvolání a svůj občanský průkaz, popřípadě jiný průkaz totožnosti.

 

 

V Praze dne: 09.01.2013

JUDr. Eva Rybářová,v.r.

soudkyně

Za správnost vyhotovení: Alena Jenšíková

 

Dne 10. 1. 2013 jsem odpověděl na předvolání k soudu:

 

Věc: Odpověď na předvolání

Vážená paní doktorko. Dne 9.1.2013 jsem od Vás obdržel předvolání na další jednání, které hodláte vést.

Znovu Vám sděluji: Nejste mojí zákonnou soudkyní, proto na toto jednání nepřijdu. Své důvody jsem Vám uvedl již jednou, dopisem ze dne 26.8.2012.

Článek 2. odstavec (4) Ústavy a článek 2. odstavec (3) Listiny práv a svobod jsou identické a říkají: Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.

V odvolání ze dne 29. srpna 2011 jsem požádal, aby ve věci rozhodl soudce vyššího soudu. Na tom trvám. Vaši výzvu mohu chápat ve smyslu druhé části uvedeného odstavce zákona.

Ing. Karel Januška

Roztoky 10.1.2013

 

 

 

Od Ústavního soudu jsem obdržel toto Usnesení.

 

skenovat0001

skenovat0002

Reakce k výroku Ústavního soudu:

 

Kopie: předseda vlády, předsedkyně Poslanecké sněmovny, předseda Senátu

 

Věc: Stanovisko Ústavního soudu

Vážený pane předsedo Ústavního soudu.

Soudkyně D. Lastovecká jménem Ústavního soudu odmítla řešit mou stížnost II. ÚS 4864/12. Ve stížnosti jsem napadl opakované rozhodnutí Městského soudu v Praze. Ten mi upřel činit, co není zákonem zakázáno. Upřel mi právo odmítnout rozhodování soudkyně I. stupně, která ve svém rozhodnutí hrubě pochybila.  Podle článku 36. odstavce 2. a druhé věty Listiny práv (Z pravomoci soudu však nesmí být vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod podle Listiny) soudkyně neměla právo takové rozhodnutí učinit.

Buďte, prosím, tak laskavý a sdělte mi, jaké je stanovisko vašeho soudu k tomuto rozhodnutí soudkyně Lastovecké. Na jeho základě zvážím své další kroky.

 Děkuji Vám.

 Ing. Karel Januška

 Dne 13. 2. 2013

 

Komu:  JUDr. Dagmar Lastovecká

Kopie: soudci Ústavního soudu

 

Kopie: předseda vlády, předsedkyně Poslanecké sněmovny, předseda Senátu

 

Vážená paní soudkyně.

Ve svém rozhodnutí jste odmítla mou stížnost k Ústavnímu soudu. Zdůvodnění jste opřela o znění zákona č. 182/1993 Sb. Není mou povinností znát zákonné předpisy, které určují postupy Ústavního soudu při řešení sporů.

Vaší povinností bylo respektovat článek Listiny práv (36. odst. 2.): „Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak. Z pravomoci soudu však nesmí být vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod podle Listiny.“

Bylo mi odepřeno právo odmítnout rozhodování soudkyně, která již jednou rozhodla. Upozornil jsem na to, že nesolventní občan je zbaven základního práva podat dovolání. Upozornil jsem na nerovnoprávné postavení občanů před zákonem.

Upozornil jsem na nezákonné rozhodování soudců II. stupně.

 

Domnívám se, že byste vzhledem k těmto skutečnostem měla uvažovat o rezignaci na funkci Ústavního soudce.

 

Ing. Karel Januška

 

Dne 14. 2. 2013

 

 

Vážený pan

Ing. Karel Januška

Roztoky

 

V Brně dne 13. února 2013

Sp. zn.: SPR. ÚS 197/13

 

Vážený pane inženýre,

jestliže mě adresátka Vašeho e-mailu ze dne 7. 2. 2013, soudkyně Ústavního soudu, paní JUDr. Dagmar Lastovecká, pověřila, abych na něj reagoval, nemohu, než Vám pouze zdvořile připomenout, že rozhodnutí Ústavního soudu jsou konečná v absolutním slova smyslu, neboť náš právní řád nenabízí, s jedinou výjimkou mající však mezinárodní kontext (viz § 119 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů), žádný způsob, jak by je bylo možno efektivně zpochybnit, či dokonce revidovat. (Ani samotný Ústavní soud nedisponuje nástrojem, který by mu umožnil přezkoumávat svá vlastní rozhodnutí, a to dokonce ani tehdy, kdy by pro to, čistě hypoteticky, nějaké objektivní důvody sám shledal).

Je-li tedy pro Vás usnesení Ústavního soudu spisové značky II. ÚS 4864/12 principiálně nepřijatelné, zůstává Vám možnost nechat je posoudit Evropským soudem pro lidská práva ve Štrasburku. Nic „praktičtějšího“ Vám skutečně nabídnout nemohu.

S pozdravem

JUDr. Petr Chládek

poradce pro správní agendu

 

 

Komu: předsedovi Ústavního soudu

Kopie: soudci Ústavního soudu

Kopie: předseda vlády, předsedkyně Poslanecké sněmovny, předseda Senátu

 

Vážený pane předsedo Ústavního soudu.

Každý soud (i Ústavní soud) může vydávat pouze taková rozhodnutí, která se opírají o znění některého zákona. Soudkyně Lastovecká se opřela o znění zákonného předpisu č. 182/1993 Sb. Já se ve své stížnosti opřel o znění Listiny práv, která je na úrovni Ústavy. Ve svém dopise jste mi nesdělil, podle kterého zákona se Ústavní soud vyvázal z povinnosti, která je mu přikázána Listinou práv (Z pravomoci soudu však nesmí být vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod podle Listiny). Jestliže je tato povinnost v nějakém rozporu s interními předpisy, bylo povinností Ústavního soudu přikázat, aby spor vyřešil jiný soud (třeba Nejvyšší správní soud).

Konstatuji, že Ústavní soud (podobně jako některé soudy II. stupně) vydává rozhodnutí bez opory zákona. Ústavní soud opovrhuje mými právy, zaručenými v Listině práv.

Ing. Karel Januška

 

Dne 21. 2. 2013 Odpověď předsedy Ústavního soudu:

 

ÚS TAV N Í SO UD

JO Š TO V A 8 , 6 6 0 8 3 B RN O

Vážený pan

Ing. Karel Januška

V Brně dne 20. února 2013

Sp. zn.: SPR. ÚS 197/13

Vážený pane inženýre,

z pověření adresáta Vašeho e-mailu ze dne 13. 2. 2013, předsedy Ústavního soudu, pana JUDr. Pavla Rychetského si Vás dovoluji odkázat na sdělení, které jsem Vám pod stejnou spisovou značkou poskytl shodou okolností rovněž 13. 2. 2013. Pan předseda Ústavního soudu Vám mým prostřednictvím připomíná konečnost rozhodnutí Ústavního soudu a současně konstatuje, že v daném případě nemohla soudkyně Ústavního soudu, paní JUDr. Dagmar Lastovecká, postupovat jinak.

S pozdravem

JUDr. Petr Chládek, v. r.

poradce pro správní agendu

Za správnost:

Šárka Smetanová

 

Podal jsem žalobu k Mezinárodnímu soudu. Ten se odmítl zabývat otázkou, zda jsou práva občanů ČR porušována. Zdokumentováno na  http://soudniprocesus.wz.cz/

 

 

[Příloha 10]

 

 Soudkyně  I. stupně rozhodla 11.3.2013.

Elekronicky odesláno rozhodnutí 9. 4. 2014:

 

Číslo jednací: 25 C 189/2011-96

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní JUDr. Evou Rybářovou ve věci žalobce: Ing. Karel Januška,

proti žalované: T-Mobile Czech Republic a.s., IČ: 64949681, se sídlem Tomíčkova 2144/1, Praha 4, o ukončení poskytování telefonních služeb, t a k t o :

I. Zamítá se žaloba o určení, aby smlouva o poskytování telefonních služeb mezi žalobcem a žalovanou, uzavřená telefonickou dohodou dne 16.2.2010, skončila ke dni 12.7.2010 podle podmínek, které platily v účastnické smlouvě do 12.3.2010.

II. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna vrátit finanční prostředky získané od žalobce po 12.7.2010.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se podanou žalobou domáhal určení ukončení smlouvy o poskytování telefonních služeb, žalobce zpochybňuje, že by se žalovanou platně uzavřel prodloužení této smlouvy. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, neboť předmět sporu již neexistuje. Žalovaná přistoupila k reklamaci žalobce a věc vyřešila mimosoudní cestou.

Z listin bylo zjištěno, že žalobce uzavřel dne 29.4.2006 účastnickou smlouvu k telefonnímu číslu 605318680 na dobu určitou v délce trvání 24 měsíců. V době podpisu smlouvy probíhala promo akce, v rámci které si mohl zákazník k uzavřené smlouvě na 24 měsíců vybrat jednu z výhod: volné minuty na 12 měsíců, volné SMS na 24 měsíců nebo Internet na 3 měsíce zdarma. Žalobce si vybral výhodu volných SMS do všech mobilních sítí v ČR platnou na dobu 24 měsíců. Při písemném prodlužení smlouvy dne 12.3.2008 opět na dobu trvání 24 měsíců žalobce obdržel mimořádnou nabídku 100 volných minut na 24 měsíců, kterou nebylo možné standardně získat. Na žádost žalobce došlo dne 19.5.2008 ke změně na 100 volných SMS s dobou platnosti do dubna 2010. Dne 16.2.2010 žalobce telefonicky přistoupil na nabídku na prodloužení smlouvy o další dva roky. S tímto prodloužením souhlasil s výhradou, že nedojde ke změně smluvních podmínek (zdarma za paušál 30 minut volání a 100 SMS). Od dubna 2010 však žalovaný přestal poskytovat smluvený počet SMS zdarma (tvrzení žalobce). Žalovaná k tomu uvedla, že při posledním telefonickém prodloužení smlouvy dne 16.2.2010 neprobíhala žádná promo akce a ani nebyla žalobci nabízena žádná mimořádná nabídka, smlouva byla prodloužena pouze s tarifem T 30 a tarifním zvýhodněním HIT. Žalovaná dopisem ze dne 19.2.2010 potvrdila prodloužení smlouvy na další dva roky. Shora uvedený skutkový stav je prokázán listinami: účastnická smlouva k telefonnímu číslu 605318680, písemné prodlužení smlouvy dne 12.3.2008, Všeobecné podmínky, dopis ze dne 19.2.2010, kterým bylo další prodloužení smlouvy potvrzeno, ceník tarifu T30 HIT. Žalobce zaslal žalované dopis o ukončení účastnické smlouvy ze dne 24.7.2010 a žalovaná tuto smlouvu k telefonnímu číslu 605318680 ukončila (dopis žalované ze dne 7.9.2011 o akceptaci ukončení smluvního vztahu). V rámci mimořádného řešení žalovaná přistoupila k ukončení smluvního vztahu zpětně, a to ke dni 30.4.2010 (k tomuto dni byla předmětná smlouva prodloužena o 24 měsíců a toto prodloužení bylo předmětem sporu). Vzhledem k tomu, že žalobce hradil vyúčtování služeb v období od 13.5.2010 do 13.8.2011, vznikl mu přeplatek ve výši 6.465,-Kč, který představuje součet jednotlivých částek za vyúčtování služeb vystavených od 13.5.2010 do 13.8.2011. Přeplatek byl dne 5.12.2011 žalovanou odeslán žalobci, část poštovní poukázkou a část na bankovní účet, o tomto postupu byl žalobce písemně informován dopisem žalované ze dne 7.9.2011. V mezidobí než žalovaná přistoupila k ukončení smlouvy žalobce svým podáním ze dne 21.8.2010 požadoval, aby správní orgán (Český telekomunikační úřad) rozhodl, že účastnická smlouva mezi ním a odpůrcem skončila ke dni 12.7.2010 podle podmínek, které platily do 12.3.2010. Správní orgán I. stupně rozhodl dne 10.12.2012, že navrhovatel uzavřel s odpůrcem písemnou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, která byla následně na základě telefonického hovoru mezi účastníky řízení prodloužena a dále nevyhověl návrhu navrhovatele, aby se odpůrce zdržel účtovaní ceny za služby elektronických komunikací poskytovaných prostřednictvím předmětné mobilní telefonní stanice (usnesení č.j. ČTÚ-111 238/2010-631/NoD ze dne 10.12.2010). Proti tomuto rozhodnutí podal navrhovatel v zákonné lhůtě rozklad, ve kterém namítl, že správní orgán I. stupně nevzal v potaz skutečnost, že odpůrce prodloužil účastnickou smlouvu na základě jeho podvodného jednání.

Rozhodnutím předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu čj. 6 853/2011-603 ze dne 30.3.2011 bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc vrácena správnímu orgánu I. stupně k novému projednání s tím, že předmětné řízení je řízením podle § 142 správního řádu o určení právního vztahu, tedy konkrétně, zda účastnická smlouva uzavřená mezi navrhovatelem a odpůrcem byla platně prodloužena či nikoliv.

Vzhledem k tomu, že nárok žalobce byl uspokojen v rámci mimořádného řešení a žalovaná přistoupila k ukončení smluvního vztahu zpětně, a to ke dni 30.4.2010, ke všem vystaveným vyúčtováním služeb za příslušné období od 13.5.2010 do 13.8.2011 žalovaná vystavila dobropisy v plné výši a žalobci toto plnění vrátila, soud žalobu zamítl, protože předmět sporu ke dni rozhodování soudu neexistoval, přitom žalobce žádné další dispozice se žalobou neučinil.

Soud neshledal žádný důvod, pro který by žalobce neměl přijmout plnění v poukázkách, proto byla zamítnuta i ta část žaloby, kterou se žalobce domáhal, aby žalovaná byla povinna vrátit finanční prostředky získané od žalobce po 12.7.2010.

Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. 142 odst. 1 o.s.ř., tedy úspěchem ve věci, žalované žádné náklady řízení nevznikly.

P o u č e n í

 Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Praze dne 11. března 2013

JUDr. Eva Rybářová, v.r.

soudkyně

Za správnost vyhotovení:

Pavla Vyhnálková

Do datové schránky zpráva přišla 10. dubna 2013.

 

Odvolání jsem podal 11. 4. 2013.

 

Číslo jednací: 25 C 189/2011-96

 

Komu: Městskému soudu v Praze

Prostřednictvím: Obvodního soudu pro Prahu 4

Věc: Odvolání proti rozsudku soudu I. stupně.

Beru na vědomí rozhodnutí soudkyně I. stupně. S rozhodnutím soudkyně nesouhlasím a v souladu s právy občana se soudkyně zříkám. Svými rozhodnutími soudkyně potvrzuje domněnku, že kterákoliv smluvní strana může v prolongované smlouvě změnit smluvní podmínky.

V odůvodnění soudkyně tvrdí:

Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, neboť předmět sporu již neexistuje. Žalovaná přistoupila k reklamaci žalobce a věc vyřešila mimosoudní cestou.

Nevím, kde soudkyně důkaz o vyřešení věci mimosoudní cestou obdržela. Ve vyjádření k žalobě žalovaná strana požaduje:

V.

Vzhledem k výše uvedenému požadujeme, aby žaloba byla zamítnuta pro nedostatek naléhavého právního zájmu. ( V Praze dne 11. 1. 2011, podepsána Dominika Nosačková, za T-Mobile Czech Rep.).

Žádné přistoupení k reklamaci jsem od žalované strany neobdržel. Po podání prvního odvolání žalovaná strana odstoupila od vymáhání plnění smlouvy a vrátila část nákladů vynaložených po podání žaloby (na účet mé manželky). Nikdy mi nenavrhla mimosoudní vyrovnání a řádně se nevypořádala s náklady, které jsem prokazatelně vynaložil u Českého telekomunikačního úřadu. Rovněž se nevypořádala s náklady spojenými s tímto jednáním. Žalovaná strana jednala pod tíhou nepřímého důkazu a přestala vymáhat plnění smlouvy. Tím bylo dosaženo cíle žaloby.

Odvolávám se proti bodům II. a III. rozhodnutí soudkyně.

 

Ing. Karel Januška

Roztoky 11.4.2013

 

 (O.s.ř.č. 064 - usnesení soudu prvního stupně o výzvě, aby účastník zaplatil soudní poplatek, má-li být jednáno

nebo rozhodováno až po zaplacení poplatku)

 

Jednací číslo: 25 C 189/2011-103

U S N E S E N Í

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní JUDr. Evou Rybářovou ve věci

žalobce (žalobkyně): Karel Januška,

proti žalovanému (žalované): T-Mobile Czech Republic a.s., Evropská 178, 160 67, Praha 6

zastoupenému (zastoupené):

o ukončení poskytování telefonních služeb

t a k t o :

Soud vyzývá Karla Janušku, aby do 3 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatil(a) soudní poplatek za odvolání, který činí podle položky 22) Sazebníku soudních poplatků 2.000,00 Kč, a to: v kolcích na připojeném tiskopise.

Nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, bude odvolací řízení zastaveno. Soud však řízení nezastaví, je-li tu nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by poplatníku mohla vzniknout újma, jestliže poplatník ve stanovené lhůtě sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doloží, že bez své viny nemohl soudní poplatek dosud zaplatit.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

 

V Praze dne 30. dubna 2013

JUDr. Eva Rybářová, v.r., soudkyně

 

Zpráva přišla do datové schránky 2.5.2013

 

Dne 3. května 2013 jsem na předepsaném tiskopise doporučeným dopisem odeslal kolky o hodnotě 2000 CZK.

 

 

č.j.: 25 C 189/2011-107

USNESENÍ

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní JUDr. Evou Rybářovou ve věci žalobce: Ing. Karel Januška, bytem, Roztoky,

proti žalované: T-Mobile Czech Republic a.s., IČ: 64949681, se sídlem Tomíčkova 2144/1, Praha 4,

 

 o ukončení poskytování telefonních služeb, takto:

Odvolateli se ukládá, aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení tohoto usnesení opravil –

doplnil ve 2 vyhotoveních své odvolání ze dne 11.4.2013 následujícím způsobem:

V odvolání musí být kromě obecných náležitostí, jako je označení soudu, kterému je určeno, přesné označení účastníků, dále pak proti kterému rozhodnutí směřuje a v jakém rozsahu je napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se odvolatel domáhá (odvolací návrh). Návrh musí být podepsán a podán soudu ve dvojím vyhotovení.

Nedoplní –li odvolatel odvolání ve shora uložené lhůtě a nelze-li pro tento nedostatek

v řízení pokračovat, odvolací soud odvolání odmítne podle § 43 odst. 2 o.s.ř.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í odvolání přípustné.

V Praze dne 24. května 2013

JUDr. Eva Rybářová, v.r.

soudkyně

Za správnost vyhotovení: Alena Jenšíková

 

Komu:  Městský soud v Praze, Spálená 6/2, 11216 Praha 2

Prostřednictvím: Obvodního soudu pro Prahu 4

 

Věc:  Odvolání proti rozsudku soudu I. stupně ze dne 11. 3. 2013

 

Číslo jednací: 25 C 189/2011-96

 

Žalobce:  ing. Karel Januška,

Žalovaný: T-Mobile Czech Republic a.s., Evropská 178, 160 67, Praha 6,

                        IČ: 64949681

 

V rozsudku soudkyně došla k závěru, že platnost smlouvy, jejíž ukončení jsem po žalované straně požadoval, skončila smluvní dohodou. Toto tvrzení je nepravdivé.  Žalovaná strana ve svém vyjádření k žalobě argumentovala takto:

Vzhledem k výše uvedenému požadujeme, aby žaloba byla zamítnuta pro nedostatek naléhavého právního zájmu. ( V Praze dne 11. 1. 2011, podepsána Dominika Nosačková, za T-Mobile Czech Rep.).

Žalovaná strana pod tíhou nepřímého důkazu sporem (v justici důkaz opaku): „v prolongované smlouvě nelze měnit smluvní podmínky“ odstoupila od smlouvy a vrátila část neoprávněně účtovaných nákladů (na účet mé manželky). Nikdy mi nenavrhla mimosoudní vyrovnání a nevypořádala se s náklady, které jsem prokazatelně vynaložil u Českého telekomunikačního úřadu. Rovněž se nevypořádala s náklady spojenými s tímto jednáním. Žalovaná strana jednala pod tíhou nepřímého důkazu a přestala vymáhat plnění smlouvy. Tím bylo dosaženo cíle žaloby.

Žádám zrušení bodů II. a III. předmětného rozsudku. Po soudu požaduji rozhodnutí uvedené v primární žalobě:

1. Odpůrce je povinen vrátit finanční prostředky získané od navrhovatele po 12.7.2010.

2. Odpůrce je povinen uhradit náklady řízení u ČTÚ.

3. Odpůrce je povinen uhradit náklady tohoto řízení.

 

 

                        Ing. Karel Januška

 

V Roztokách 28. 5. 2013

 

Vyhovuji soudu a toto odvolání zasílám ještě ve dvou vyhotoveních doporučeným dopisem s vlastnoručním podpisem. Požadavky soudu mi připadají v rozporu s právními předpisy o digitálním podpisu.

 

 

[Příloha 11]

 

  Rozhodnutí odvolacího soudu.

Do datové schránky obdržel  6. prosince 2013.

 

 Číslo jednací: 25Co 323/2013 - 119

U S N E S E N Í

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně

JUDr. Blanky Kapitánové a soudkyň JUDr. Evy Škultétyové a JUDr. Vladimíry Čítkové ve

věci žalobce: Karel Januška,  , proti žalovanému:

T-Mobile Czech Republic, a. s., IČ 64949681, se sídlem Praha 4, Tomíčkova 2144/1,

o ukončení poskytování telefonních služeb, o povinnosti vrátit finanční prostředky,

k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 11. března 2013, č. j.

25C 189/2011-96,

t a k t o :

I. Rozsudek soudu I. stupně s e v zamítavém výroku o povinnosti vrátit finanční prostředky (II) a ve výroku o náhradě nákladů řízení (III) z r u š u j e , řízení s e z a s t a v u j e a věc se postupuje Českému telekomunikačnímu úřadu.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

 

O d ů v o d n ě n í

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl rozsudkem v záhlaví uvedeným tak, že se zamítá žaloba o určení, aby smlouva o poskytování telefonních služeb mezi žalobcem a žalovanou uzavřená telefonickou dohodou dne 16. 2. 2010 skončila ke dni 12. 7. 2010 podle podmínek, které platily v účastnické smlouvě do 12. 3. 2010 (výrok I), že se zamítá žaloba, aby žalovaná byla povinna vrátit finanční prostředky získané od žalobce po 12. 7. 2010 (výrok II) a žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III). Soud I. stupně vzal po provedeném řízení za prokázané, že žalobce uzavřel dne 29. 4. 2006 účastnickou smlouvu na dobu určitou v délce trvání 24 měsíců. V době podpisu smlouvy probíhala promoakce, v jejímž rámci si žalobce vybral jednu z nabízených výhod, a to výhodu volných SMS do všech mobilních sítí v ČR. Při dalším písemném prodloužení smlouvy dne 12. 3. 2008 obdržel žalobce mimořádnou nabídku 100 volných minut na 24 měsíců, na žádost žalobce došlo dne 19. 5. 2008 ke změně na 100 volných SMS na dobu platnosti do dubna 2010. Dne 16. 2. 2010 přistoupil žalobce telefonicky na nabídku na prodloužení smlouvy o další dva roky, s čímž podle svého tvrzení souhlasil s výhradou, že nedojde ke změně smluvních podmínek (zdarma paušál 30 minut volání a 100 SMS), od dubna 2010 žalovaný přestal poskytovat smluvený počet SMS zdarma. Žalovaný uvedl, že při posledním prodloužení neprobíhala žádná promoakce a smlouva byla prodloužena s tarifem T30 a tarifním zvýhodněním HIT. Žalovaný dopisem ze dne 19. 2. 2010 potvrdil prodloužení smlouvy o další dva roky. Žalobce zaslal žalovanému dopis o ukončení účastnické smlouvy ze dne 24. 7. 2010 a žalovaná smlouvu ukončila a v rámci tzv. mimořádného řešení žalovaný ukončil smluvní vztah zpětně ke dni 30. 4. 2011a přeplatek za dobu od 13. 5. 2010 do 13. 8. 2011 ve výši plateb zasílaných žalobcem v tomto období jako úhradu podle vyúčtování služeb ve výši 6.465 Kč byl dne 5. 12. 2011 žalovanou odeslán žalobci částečně na bankovní účet a částečně poštovní složenkou, o čemž byl žalobce žalovaným informován dopisem ze dne 7. 9. 2011.

V mezidobí se žalobce domáhal podáním ze dne 21. 8. 2010, aby Český telekomunikační úřad rozhodl, že účastnická smlouva skončila ke dni 12. 7. 2010 podle podmínek, které platily do 12. 3. 2010, proti rozhodnutí podal žalobce rozklad, rozhodnutím předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu ze dne 30. 3. 2011 bylo rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu zrušeno a věc byla správnímu orgánu vracena k dalšímu řízení s tím, že předmětem řízení je ve smyslu § 142 správního řádu určení právního vztahu, konkrétně určení, zda účastnická smlouva byla či nebyla platně prodloužena. Soud I. stupně dospěl k závěru, že žalobcem uplatněný nárok byl v rámci tzv. mimořádného řešení žalovaným uspokojen, takže ke dni rozhodnutí soudu I. stupně předmět řízení neexistoval. Žalobce žádný situaci odpovídající úkon neučinil, soud proto žalobu zamítl.

O nákladech řízení rozhodl za použití § 142 odst. l zákona č. 99/1963 Sb. Občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo s přihlédnutím k tomu, že žalovanému, který měl v řízení úspěch, žádné náklady nevznikly.

Žalobce se odvolal proti výroku II a III rozsudku. V odvolání a jeho doplnění uvedl, že s rozhodnutím soudkyně nesouhlasí „a v souladu s právem občana se soudkyně zříká“.

Namítal, že neví, kde vzala soudkyně důkaz o vyřešení věci mimosoudní cestou. Žádné přistoupení k reklamaci žalobce neobdržel, žalovaný sám odstoupil od vymáhání plnění smlouvy a vrátil část nákladů vynaložených po podání žaloby na účet manželky žalobce.

Žalovaný nikdy žalobci nenavrhl mimosoudní vyrovnání a řádně se nevypořádal s náklady, které žalobce vynaložil u Českého telekomunikačního úřadu a s náklady tohoto řízení.

Písemné vyjádření k odvolání nebylo podáno.

Odvolací soud přezkoumal v rozsahu přípustného a včasného odvolání podaného oprávněnou osobou napadený rozsudek i řízení, které mu předcházelo (§ 214 odst. l, § 206 odst. 2, § 212, § 212a o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání j e opodstatněno, i když z jiných než v odvolání uvedených důvodů.

Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 11. 7. 2011 domáhal určení, že smlouva o poskytování telefonních služeb mezi žalobcem a žalovanou uzavřená telefonickou dohodou dne 16. 2. 2010 skončila ke dni 12. 7. 2010 podle podmínek, které platily v Účastnické smlouvě do 12. 3. 2010, že žalovaný je povinen vrátit finanční prostředky získané od žalobce pokračování 3 25Co 323/2013 po 12. 7. 2010, že žalovaný je povinen uhradit náklady řízení u ČTÚ, že žalovaný je povinen uhradit náklady tohoto řízení „(v případě, že vzniknou)“.

Usnesením ze dne 19. 8. 2011, č. j. 25C 189/2011-7, soud I. stupně řízení zastavil a rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Českému telekomunikačnímu úřadu a rozhodl o nákladech řízení.

Odvolací soud usnesením ze dne 31. 10. 2011, č. j. 25Co 420/2011-14, změnil usnesení soudu I. stupně tak, že se řízení nezastavuje, a v odůvodnění uvedl, že je třeba nejprve objasnit, zda podání, jímž žalobce zahájil toto řízení, a to za použití § 43 o. s. ř., není podáním podle § 244 a následujících občanského soudního řádu.

Soud I. stupně zcela zjevně obsah odůvodnění usnesení odvolacího soudu přehlédl, bez dalšího doplnění podání žalobce projednal a rozhodl o něm napadeným rozsudkem, aniž by splnil pokyn odvolacího soudu. Žalobce ve správním řízení v procesním postavení navrhovatele zaslal podání Českému telekomunikačnímu úřadu dne 21. 8. 2010, v němž požadoval, aby správní orgán rozhodl, že účastnická smlouva mezi ním a žalovanou (tam v procesním postavení odpůrce) skončila ke dni 12. 7. 2010 podle podmínek, které platily do 12. 3. 2010. Správní orgán zahájil dne 21. 8. 2010 správní řízení. Ve věci rozhodl. Rozhodnutím předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu ze dne 30. 3. 2011 bylo rozhodnutí zrušeno a věc byla správnímu orgánu vrácena k novému projednání se závěrem, že předmětné řízení je řízením podle § 142  správního řádu o určení právního vztahu, tedy zda účastnická smlouva byla platně prodloužena či nikoliv, což je přípustné jen za podmínky, že navrhovatel prokáže, že rozhodnutí o určení právního vztahu je nezbytné pro uplatnění jeho práva. Správní orgán vyrozuměl účastníky, že pokračuje v řízení a vyzval navrhovatele k prokázání toho, že požadované rozhodnutí je nezbytné k uplatnění jeho práv a odpůrce vyzval ke sdělení, zda byl  podán návrh ve věci dlužných úhrad za poskytnuté služby elektronických komunikací.

Odpůrce sdělil, že neeviduje žádnou dlužnou částku. Posléze odpůrce sdělení doplnil zprávou, že ukončil smlouvu, a to zpětně ke dni 30. 4. 2010, vystavil dobropisy ke všem vyúčtováním služeb za příslušné období, protože navrhovatel všechna uhradil, vznikl mu přeplatek ve výši 6.465 Kč (součet všech vyúčtování od 13. 5. 2010 do 13. 8. 2011) a ten byl vrácen poštovní poukázkou navrhovateli. Navrhovatel byl o tomto postupu informován písemně. Správní řízení bylo ukončeno rozhodnutím správního orgánu o zastavení řízení podle § 66 odst. L písm. g) správního řádu ve věci sporu o platnost smlouvy, neboť žádost navrhovatele se stala bezpředmětnou.

Požadavek žalobce na finanční plnění a náhradu nákladů správního řízení je svým obsahem reklamačním sporem, sporem účastnickým, a ten náleží do pravomoci Českého telekomunikačního úřadu (§ 129 zákona č. 127/2005 Sb.), nikoli soudu. Odvolací soud proto rozsudek soudu I. stupně v rozsahu, v jakém byl napaden odvoláním, zrušil, řízení zastavil a věc postoupil Českému telekomunikačnímu úřadu [§ 219a odst. l, § 221 odst. l písm. c) o. s. ř.].

K zastavení řízení došlo z procesního zavinění žalobce, žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, proto nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (§ 224 odst. l, § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř.). pokračování 4 25Co 323/2013 Ve výroku I nebyl rozsudek soudu I. stupně napaden odvoláním, v tomto rozsahu proto zůstal nedotčen a nabyl samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.).

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je přípustné dovolání za podmínek stanovených  v § 237 o. s. ř. Dovolání se podává do 2 měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím soudu I. stupně. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat dovolací soud (§ 239 o. s. ř.).

V Praze dne 22. října 2013

JUDr. Blanka K a p i t á n o v á v. r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení:Dagmar Kűnzelová

 

Co dodat k rozhodování soudů? Předložil jsem soudu, aby vydal rozhodnutí, zda v prolongované smlouvě lze měnit smluvní podmínky. Na základě tohoto výroku jsem požádal, aby rozhodl o platnosti smlouvy, která byla operátorem prodloužena na základě telefonického souhlasu o prodloužení. Poprvé rozhodl, že spor má rozhodnout ČTÚ, i když materiály přiložené k žalobě nesporně dokládají, že tam spor již byl řešen. V odvolání jsem se soudkyně zřekl, což mi žádný zákon nezakazuje, ale pro soud to neplatí.  Odvolací soud rozhodl, že soudkyně I. stupně musí rozhodnout. Zaplatil jsem soudní poplatek 1000 Kč a soudkyně rozhodla, že došlo k mimosoudnímu a vyrovnání a nemám nárok na vrácení nákladů u ČTÚ. Podal jsem opět odvolání (a soudní poplatek 2000 Kč) a třetí výrok Městského soudu v Praze zní, že spor má opět řešit ČTÚ a nemám žádné nároky na zaplacení výloh. Triviální spor, jestli lze v prolongované smlouvě měnit smluvní podmínky, nedokáže obvodní soud pro Prahu 4 a Městský soud v Praze rozhodnout. Respektive změnil meritum žaloby (zda platí prodloužená smlouva s jinými podmínkami) o platnosti smlouvy, která byla žalovanou stranou ukončena na základě nepřímého důkazu opaku. Že protistrana uznala neplatnost smlouvy je soudu lhostejné.

 

 

[Příloha 12]

Podal jsem dovolání ke Správnímu soudu:

 

D O V O L Á N Í

 

Komu: Správnímu soudu v Praze

Prostřednictvím: Obvodního soudu pro Prahu 4, čj:  25C 189/2011

Dovolání proti Usnesení Městského soudu v Praze čj: 25Co 323/2013.

Žalobce: Ing. Karel Januška, ,

Žalovaná strana: T-Mobile Czech Republic a.s.,IČ: 64949681, se sídlem Tomíčkova 2144/1, Praha 4.

O platnosti smlouvy, ve které jedna strana změnila smluvní podmínky.

Zdůvodnění:

Žalobou jsem se domáhal, aby soud rozhodl na základě důkazu opaku, zda v prodlužované smlouvě lze změnit smluvní podmínky. Spravedlnosti jsem se domáhal u ČTÚ, kde mi nebylo vyhověno. V příloze žaloby jsou rozhodnutí tohoto úřadu. Soudkyně Obvodního soudu rozhodla, že spor má opět řešit ČTÚ. V odvolání jsem se dožadoval, aby spor rozhodl soud II. stupně. Městský soud ve svém rozhodnutí 25Co 420/2011 – 14 odmítl rozhodnout a vrátil řešení soudkyni I. stupně. Ta ve svém rozhodnutí  25 C 189/2011-96 opět nereagovala na předložený důkaz opaku. Její povinností bylo, aby tento důkaz buď vyvrátila, nebo učinila takové rozhodnutí, které tento důkaz potvrzuje. Městský soud  ve svém konečném rozhodnutí opět vrací spor k ČTÚ (v rozporu se svým usnesením 25Co 420/2011).

Po soudu jsem požadoval, aby aplikoval důkaz opaku a rozhodl, zda v prodlužované smlouvě lze měnit smluvní podmínky (bez změny smlouvy). Povinností každého soudu je brát v úvahu každý důkaz.

Žalovaná strana nejprve navrhla, aby žaloba byla zamítnuta z nedostatku právního zájmu. Následně na základě žaloby částečně vrátila nezákonně získané platby a zastavila vymáhání plnění smlouvy.

Návrh na rozhodnutí Správního soudu:

Správní soud ruší Usnesení Městského soudu čj: 25Co 323/2013 – 119

Správní soud přikazuje soudu I. stupně, aby rozhodl podle žalobního návrhu:

1. Zda lze v prodlužované smlouvě měnit smluvní podmínky.

2. O nákladech za řízení u ČTÚ.

3. O vyrovnání mezi žalobcem a žalovaným.

4. O nákladech tohoto řízení.

 

Ing. Karel Januška                                        

Roztoky, 12. prosince 2013  

 

Dne 12. prosince 2013 jsem podal elektronickou poštou:

 

Upřesnění dovolání ke Správnímu soudu

 

Prostřednictvím: Obvodního soudu pro Prahu 4, čj:  25C 189/2011

 

Dovolání proti Usnesení Městského soudu v Praze čj: 25Co 323/2013.

Žalobce: Ing. Karel Januška,

Žalovaná strana: T-Mobile Czech Republic a.s.,IČ: 64949681, se sídlem Tomíčkova 2144/1, Praha 4.

O platnosti smlouvy, ve které jedna strana změnila smluvní podmínky.

 

V Návrhu na rozhodnutí Správního soudu jsem opomněl možnost, že by Správní soud mohl rozhodnout sám.

Prosím, aby druhá věta Návrhu byla upravena takto:

 

Správní soud rozhodl (nebo přikázal soudu nižšího stupně rozhodnout) podle žalobního návrhu:

 

Děkuji.

 

Ing. Karel Januška 

 

Roztoky, 23. prosince 2013

 

Obdržel jsem výzvu, abych zaplatil  za jednání u Správního soudu (20.12.2013)

 

Jednací číslo: 25 C 189/2011-126

U S N E S E N Í ….

 Soud vyzývá Karla Janušku, aby do 3 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatil(a) soudní

poplatek za dovolání, který činí podle položky 23 bod 2 Sazebníku soudních poplatků 2.000,00 Kč, a

to:

 v kolcích na připojeném tiskopise

 

ke sp. zn. 25 C 189/2011

Dovolání proti Usnesení Městského soudu v Praze čj: 25Co 323/2013.

Žalobce: Ing. Karel Januška,

Žalovaná strana: T-Mobile Czech Republic a.s.,IČ: 64949681, se sídlem Tomíčkova 2144/1, Praha 4.

 

O platnosti smlouvy, ve které jedna strana změnila smluvní podmínky.

 

 

Vyhovuji výzvě obsažené v usnesení ze dne 20. prosince 2013.

Jednací číslo: 25 C 189/2011-126  a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.

 

Soudkyně I. stupně mne vyzývá:

 

Jednací číslo: 25 C 189/2011-132

U S N E S E N Í

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní JUDr. Evou Rybářovou ve věci

žalobce (žalobkyně): Karel Januška, :

proti

žalovanému (žalované): T-Mobile Czech Republic a.s., Evropská 178, 160 67, Praha 6

 

o ukončení poskytování telefonních služeb

t a k t o :

Soud vyzývá Karla Janušku,  Roztoky, aby ve lhůtě 3 dnů od doručení tohoto usnesení

 předložil(a) plnou moc pro zástupce pro dovolací řízení.

 

Nebude-li ve stanovené lhůtě  předložena plná moc -  dovolací řízení zastaví.

 

P o u č e n í :  Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

 

V Praze dne 14.01.2014

JUDr. Eva Rybářová, v.r.

soudkyně

Za správnost vyhotovení: Alena Jenšíková

 

 

 

Komu: Správnímu soudu v Praze

Prostřednictvím: Obvodního soudu pro Prahu 4

Věc: Usnesení soudkyně I. stupně 25 C 189/2011-132 ze dne 14.01.2014.

Ve věci:

Žalobce: Ing. Karel Januška,  Roztoky

Žalovaná strana: T-Mobile Czech Republic a.s.,IČ: 64949681, se sídlem Tomíčkova 2144/1, Praha 4

O platnosti smlouvy, ve které jedna strana změnila smluvní podmínky.

 

V uvedeném Usnesení mne soudkyně vyzývá, abych předložil plnou moc pro zástupce pro dovolací řízení.

Pro Správní soudy platí odstavec Listiny práv o rovnosti práv občanů před zákonem.

Za řízení před Správním soudem jsem byl vyzván zaplatit poplatek 2000 Kč, což jsem neprodleně učinil.

Proto se domnívám, že Správní soud má povinnost rozhodnout.

Ing. Karel Januška

Roztoky, 14.01.2014

 

Obvodní soud pro Prahu 4,ul. 28. pluku 1533/29b, 100 83 Praha 10 – Vršovice

Jednací číslo: 25 C 189/2011-137

Karel Januška

V právní věci

žalobce: Karel Januška, Roztoky

proti

žalovanému: T-Mobile Czech Republic a.s., IČ 64949681, Evropská 178, 160 67, Praha 6

o ukončení poskytování telefonních služeb

Rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne 22.10.2013, č.j. 25 Co 323/2013-119, kterým soud řízení zastavil a věc postoupil Českému telekomunikačnímu úřadu byl žalobce poučen, že proti tomuto rozhodnutí je možno podat dovolání k Nejvyššímu soudu České republice v Brně, žalobce však dovolání ze dne 12.12.2013 směřuje „Správnímu soudu v Praze“.

Pokud tedy žalobce má v úmyslu, aby jeho dovolání bylo projednáno a bylo o něm rozhodnuto, je třeba aby dovolání (návrh na zahájení řízení) mělo všechny náležitosti a tím je myšleno i správné označení dovolacího soudu, kterým však rozhodně není „Správní soud v Praze“.

Pro řízení před dovolacím soudem je povinné zastoupení účastníka sporu osobou s právnickým vzděláním nebo advokátem, proto by žalobce neměl ignorovat výzvu soudu ze dne 14.1.2014, aby předložil plnou moc pro právního zástupce pro dovolací řízení.

V Praze dne 28. ledna 2014

JUDr. Eva Rybářová, v.r.

soudkyně

Za správnost vyhotovení:

Alena Jenšíková

Podal jsem upřesněné dovolání:

Komu: Krajskému soudu v Praze (jako správnímu soudu I. stupně)

Prostřednictvím: Obvodního soudu pro Prahu 4, čj:  25C 189/2011

Podávám dovolání proti Usnesení Městského soudu v Praze čj: 25Co 323/2013.

Žalobce: Ing. Karel Januška, bytem 252 63 Roztoky,

Žalovaná strana: T-Mobile Czech Republic a.s.,IČ: 64949681, se sídlem Tomíčkova 2144/1, Praha 4.

O platnosti smlouvy, ve které jedna strana změnila smluvní podmínky.

Zdůvodnění:

Žalobou jsem se domáhal, aby soud rozhodl, zda v prodlužované smlouvě lze změnit smluvní podmínky. Spravedlnosti jsem se domáhal u ČTÚ, kde mi nebylo vyhověno. V příloze žaloby jsou rozhodnutí tohoto úřadu. Soudkyně Obvodního soudu rozhodla, že spor má opět řešit ČTÚ. V odvolání jsem se dožadoval, aby spor rozhodl soud II. stupně. Městský soud ve svém rozhodnutí 25Co 420/2011 – 14 odmítl rozhodnout a vrátil řešení soudkyni I. stupně. Ta ve svém rozhodnutí  25 C 189/2011-96 opět nereagovala na předložený důkaz opaku. Její povinností bylo, aby tento důkaz buď vyvrátila, nebo učinila takové rozhodnutí, které tento důkaz potvrzuje. Městský soud ve svém rozhodnutí 25Co 323/2013 – 119 opět vrací spor k ČTÚ (v rozporu se svým usnesením 25Co 420/2011).

Po soudu jsem požadoval, aby aplikoval důkaz opaku a rozhodl, zda v prodlužované smlouvě lze měnit smluvní podmínky (bez změny smlouvy). Nepožadoval jsem, aby se soud zabýval platností smlouvy.

Žalovaná strana nejprve navrhla, aby žaloba byla zamítnuta z nedostatku právního zájmu. Následně na základě žaloby zastavila vymáhání plnění smlouvy, a částečně vrátila nezákonně získané platby.

Návrh na rozhodnutí Správního soudu:

Správní soud ruší Usnesení Městského soudu čj: 25Co 323/2013 – 119

Správní soud ruší rozhodnutí soudkyně soudu I. stupně.

I. Správní soud stvrzuje pravdivost výroku žaloby „V prodlužované smlouvě nelze měnit smluvní podmínky“

II. Žalovaná strana je povinna vrátit žalobci finanční prostředky získané od žalobce po 12.07.2010

III. Žalovaná strana je povinna uhradit žalobci náklady řízení u ČTÚ

IV. Žalovaná strana je povinna uhradit žalobci náklady tohoto řízení

 

Ing. Karel Januška                                     

Roztoky 29. ledna 2014                                       

Dne 7. 4. 2014 jsem obdržel nevyžádané rozhodnutí Nejvyššího soudu.

NEJVYŠŠÍ SOUD ČESKÉ REPUBLIKY

33 Cdo 761/2014-145

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud české republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Václavem Dudou

ve věci žalobce Ing. Karla Janušky, bytem v Roztokách,

proti žalované T-Mobile Czech Republic, a. s. se sídlem v Praze 4, Tomíčkova 2144/1, identifikační číslo 64949681, o uložení povinnosti vrátit finanční prostředky, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 25 C 189/2011, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. října 2013, č. j. 25 Co 323/2013-119, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze shora uvedeným usnesením zrušil rozsudek Obvodního soudu

pro Prahu 4 ze dne 11. března 2013, č. j. 25 C 189/2011-96, v zamítavém výroku o povinnosti vrátit finanční prostředky a ve výroku o náhradě nákladů řízení, řízení zastavil a věc postoupil Českému telekomunikačnímu úřadu; současně rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání.

Podle § 241 odst. 1 věty první o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání [§ 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř.].

Podle odstavce 4 téhož ustanovení dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem. Povinné zastoupení je tak zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle § 104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.

Žalobce, který nebyl při podání dovolání zastoupen advokátem (a z obsahu spisu ani nevyplývá, že by sám měl právnické vzdělání), soud prvního stupně vyzval usnesením ze dne ze dne 14. ledna 2014, č. j. 25 C 189/2011-132, aby do tří dnů od doručení tohoto usnesení předložil plnou moc pro zástupce pro dovolací řízení. Současně byl poučen, že pokud tak neučiní, bude dovolací řízení zastaveno. Usnesení obsahující výzvu bylo žalobci doručeno dne 14. 1. 2014; nedostatek advokátního zastoupení dosud neodstranil.

Nejvyšší soud proto řízení o dovolání žalobce ve smyslu § 241b odst. 2 věta před středníkem a § 104 odst. 1, 2 o. s. ř. zastavil.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 27. března 2014

 JUDr. Václav D u d a, v. r.

předseda senátu

 

Za správnost vyhotovení: Bc. Ivana Čechovská

 

Protože jsem se na Nejvyšší soud neobracel, požádal jsem Obvodní soud pro Prahu 4, aby spis byl zaslán adresátovi.

Předmět: 25 C 189/2011, Digitálně podepsáno a ověřeno

Dobrý den.

Obdržel jsem Usnesení od Nejvyššího soudu. Protože jsem se na Nejvyšší soud neobracel, nechápu, jak může tento úřad ve věci  rozhodovat. Pro mne je  rozhodnutí Nejvyššího soudu bezpředmětné.

Trvám na tom, aby spis byl předán adresátovi. (Správnímu soudu při Městském soudu v Praze).

Děkuji

 

Ing. Karel Januška

 

Dne 8. dubna 2014

 

Udělal jsem chybu v označení soudu, zaslal jsem opravu:

8. dubna 2014 7:09, Komu: Podatelna OSP4, Předmět: Upřesnění 25 C 189/2011

Žádám, aby soudní spis byl odeslán soudu, ke kterému svým bydlištěm náležím.:

 

 Adresa:

Krajský soud v Praze

Nám. Kinských 5

150 75 Praha 5

 

Omlouvám se za předešlé chybné označení Správního soudu.

 

Děkuji

 

Ing. Karel Januška

Dne 8. dubna 2014

Podal jsem stížnost předsedovi Obvodního soudu P4:

čj.:  25 C 189 / 2011 

 

Komu: Předseda obvodního soudu pro Prahu 4

 

Věc: Stížnost na chybné odeslání soudního spisu

 

Pane předsedo.

Z výpisu portálu Infosoud jsem zjistil, že Váš úřad uzavřel ke dni 10. 4. 2014 uvedený spor.

Soudní spis byl mylně Vašim úřadem odeslán Nejvyššímu soudu v Brně.

 

Na tento úřad jsem se neobracel. 

 

Odvolání bylo adresováno Správnímu soudu,

 

Rozhodnutí Městského soudu si odporují, a to je důvod, aby rozhodl Správní soud. 

 

Žádám, aby Váš úřad neprodleně chybu napravil, a spis odeslal adresátu.

 

 Adresa:

Krajský soud v Praze

Nám. Kinských 5

150 75 Praha 5

 

Děkuji

 

Ing. Karel Januška

 

Roztoky, 18. 4. 2014

 

 

Pan

Ing. Karel Januška

 

 V Praze dne 25.4.2014

 

Věc: Stížnost ve věci č.j. 25 C 189/2011 – sdělení

 

Vážený pane inženýre,

 

k Vaší stížnosti na chybné odeslání soudního spisu 25 C 189/2011 Vám sděluji, že předmětný

spis byl vrácen z NS ČR v Brně dne 4.4.2014. Poté, co dovolací řízení bylo rozhodnutím NS ČR

ze dne 27.3.2014 zastaveno, zdejší soud postoupil spis dne 10.4.2014 k dalšímu řízení Českému

telekomunikačnímu úřadu. Zdejší soud postupoval v souladu s rozhodnutím Městského soudu

v Praze, ze dne 22.10.2013, který rozhodl, že k řízení je dána pravomoc Českému

telekomunikačnímu úřadu. Poněvadž zdejší soud je tímto rozhodnutím vázán, musí postupovat

dle pokynu odvolacího soudu. Jiný postup není možný.

 Vaši stížnost považuji, vzhledem k výše uvedenému, za nedůvodnou.

 

 

 JUDr. Dana Smitková, v.r.

místopředsedkyně

Obvodního soudu pro Prahu 4

 

Za správnost vyhotovení:

A. Hrušková

 

 

Věc: Stížnost na porušení mých občanských práv, zaručených zákonem.

Komu: Předseda Městského soudu v Praze

Prostřednictvím Obvodního soudu v Praze 4.

 

Soudní spor č.j. 25 C 189/2011

Žalobce: Ing. Karel Januška, bytem 252 63 Roztoky.

Žalovaná strana: T-Mobile Czech Republic a.s., IČ: 64949681, se sídlem Tomíčkova 2144/1, Praha 4.

Spor o platnosti smlouvy, ve které jedna strana změnila smluvní podmínky.

 

Zdůvodnění:

Prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4 jsem podával soudní spis Správnímu soudu při Krajském soudu v Praze. Obvodní soud bez mého vědomí zaslal soudní spis Nejvyššímu soudu v Brně. Tomuto soudu jsem spis nepodával a ani jsem žádné rozhodnutí od Nejvyššího soudu nepožadoval.

Svým dopisem ze dne 25.4.2014 mne podepsaná JUDr. Dana Smitková, (místopředsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 4) informovala, že soudní spis adresátovi neodešle.

Tím Obvodní soud pro Prahu 4 porušil má občanská práva, zaručená v Listině práv a svobod.

Trvám na tom, aby soudní spis byl odeslán adresátovi.

Ing. Karel Januška

27. dubna 2014

St 79/2014 V Praze dne 21.05.2014

Vážený pane inženýre,

k Vašemu podání ze dne 28.4.2014, jež lze dle obsahu vyložit jako nesouhlas s vyřízením Vaší předchozí stížnosti místopředsedkyní Obvodního osudu pro Prahu 4 JUDr. Smitkovou, sděluji, že se s obsahem odpovědi paní místopředsedkyně plně ztotožňuji a Váš nesouhlas vyhodnocuji nejen jako nedůvodný, nýbrž i jako nepřípustný.

Jak Vám paní místopředsedkyně JUDr. Smitková vysvětlila, ve věci OS pro Prahu 4 sp. zn. 25 C 189/2011, o kterou se jedná, byl rozsudek soudu I. stupně Městským soudem v Praze jako soudem odvolacím zrušen a řízení bylo zastaveno s tím, že věc bude postoupena Českému telekomunikačnímu úřadu, který je k rozhodnutí věcně příslušný. Poté, co Nejvyšší soud ČR zastavil dovolací řízení, byl příslušný spis v souladu s rozhodnutím Městského soudu v Praze Českému telekomunikačnímu úřadu postoupen. Je tedy zřejmé, že spis byl příslušnému orgánu postoupen na základě rozhodnutí soudu a předseda soudu coby funkcionář státní správy soudů nemůže na tomto rozhodnutí, jež je projevem nezávislé rozhodovací činnosti soudu, nic měnit ani je jakkoli ovlivňovat. Ve smyslu ust. § 164 odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb. je tak Vaši stížnost třeba považovat za nepřípustnou.

S pozdravem

JUDr. Tomáš Vejnar, v.r.

místopředseda Městského soudu v Praze

Doručeno: 28.5.2014

 

[Příloha 13]

Žaloba na úhradu soudních poplatků a dalších nákladů.

 

Komu: Okresní soud Praha-západ, Karmelitská 19, 118 15 Praha 1

Žalobce: Ing. Karel Januška, Žalovaná strana: Česká republika

Ve věci: Uhrazení nákladů, které žalobci vznikly nedodržováním zákona (Soudní spis čj:  25 C 189/2011, vedený u Obvodního soudu pro Prahu 4)

Zdůvodnění: Telefonní operátor mi během smlouvy změnil smluvní podmínky. Nesouhlasil jsem se změnou podmínek a písemně jsem smlouvu vypověděl. Operátor neakceptoval mou písemnou výpověď a dále požadoval placení smlouvy (včetně smluvních pokut).

Obrátil jsem se na ČTÚ. Rozhodnutí ČTÚ bylo obdobné, jako stanovisko operátora.

Podal jsem žalobu, aby soud smlouvu ukončil. Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl, že platnost smlouvy má opět řešit ČTÚ. Odvolací soud vrátil spor soudkyni I. stupně. Soudkyně rozhodla, že spor skončil dohodou smluvních stran. Tvrzení soudkyně bylo nepravdivé. Požádal jsem, aby spor byl v rámci dovolání předložen Správnímu soudu.

Obvodní soud spis předložil Nejvyššímu soudu. Na tento soud jsem se neobracel. Na stížnost mi předseda Městského soudu v Praze neodpověděl.

Listina práv mne zmocňuje podat soudní spis Správnímu soudu. Toto právo mi bylo upřeno, a proto požaduji, aby mi Česká republika uhradila náklady, které mi vznikly.

 

Náklady:

Plnění smlouvy operátorovi T-Mobile (po písemném ukončení smlouvy) xxxx,- Kč.

Poplatky a řízení u ČTÚ  xxxx,- Kč.

Soudní poplatky zaplacené kolky (čj:  25 C 189/2011) a poštovné    xxxx,- Kč.

 

Návrh na rozhodnutí soudu:

Česká republika je povinna zaplatit žalobci částku xxxxx,- Kč (na účet yyyyyyy/xxxx).

 

Ing. Karel Januška

27. května 2014 7:52

Takhle justice naložila se žalobou:

Vážený pane Januško,

 

v  příloze Vám zasíláme sdělení k Vašemu podání doručenému Krajskému soudu v Praze dne 27.5.2014, vedené pod spisovou značkou 31 Nc 2705/2014.

 

Marcela Svobodová, vyšší soudní úřednice

 

Příloha:

Č E S K Á  R E P U B L I K A    K R A J S K Ý   S O U D  V  P R A Z E

150 75 PRAHA 5 -  SMÍCHOV, nám. Kinských č. 5, tel. 257 005 111, fax. 257 321 528

 

ID datové schránky: hvbabbq                                E-mail: podatelna@ksoud.pha.justice.cz

___________________________________________________________________________

IČO: 00215678

Naše značka: 31 Nc 2705/2014

 (uveďte v odpovědi)

                                                                       V Praze dne 21. 7. 2014

 

 

Ing. Karel Januška

------------------------------------

 

            Sdělujeme Vám, že Vaše podání doručené zdejšímu soudu dne 27.5.2014 bylo postoupeno Obvodnímu soudu pro Prahu 4.

 

            JUDr. Michael Pažitný, v. r.

            předseda senátu

 

Za správnost vyhotovení:

Marcela Svobodová

 

Vaše značka: 31 Nc 2705/2014 

 

Věc: Námitka proti předání žaloby Obvodnímu soudu pro Prahu 4.

 

Dne 23. 7. 2014 mi bylo sděleno, že mé podání bylo postoupeno Obvodnímu soudu pro Prahu 4.

 

Nesouhlasím, aby se zákonným soudcem stal příslušník OS pro Prahu 4. U tohoto soudu byl již spor řešen.

Soudkyně, která v primární věci rozhodla, vrátila spor ČTÚ. Oprávněně jsem se soudkyně zřekl (podle pravomoci, kterou mi uděluje Listina práv a svobod).

Městský soud nejprve rozhodl, že rozhodnout má soudkyně. Následně Městský soud rozhodl, že spor má opět řešit ČTÚ. To jsou dvě rozdílná rozhodnutí Městského soudu. Takové nesrovnalosti je povinen řešit Správní soud.

Správnímu soudu nebyl spis předán. Domnívám se, že u každého Krajského soudu jsou představitelé Správního soudu. Není mou povinností znát soudní postupy.

Obvodní soud pro Prahu 4 bez mého vědomí poslal spor Nejvyššímu soudu. Na tento soud jsem se neobracel, proto jeho rozhodnutí neakceptuji.

 

Žádám, aby podle mého bydliště Okresní soud pro Prahu západ stanovil mého zákonného soudce, nebo aby spor byl předán Správnímu soudu.

 

Děkuji.

 Roztoky 1. 8. 2014

 10 Nc 556/2014-8

U S N E S E N Í

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Lubomírem Novákem ve věci žalobce Ing.

Karla Janušky,  proti žalované České republice, o částku

12.457,- Kč,

t a k t o :

Žalobcovo nedatované podání označené jako žaloba včetně dodatku z 2.8.2014 je neprojednatelné pro

absenci základních náležitostí. Proto žalobce v 5 dnech od doručení usnesení podání doplní a

- srozumitelně uvede, kterému soudu je podání určeno

- označí organizační složku státu příslušnou jednat v této věci a uvede její sídlo

- srozumitelně vysvětlí z jakého důvodu žádá tuto částku na státu

- označí důkazy k jednotlivým tvrzením – listiny o těchto důkazech nutno současně předložit

Nebude-li takto žaloba ve lhůtě doplněna, soud ji odmítne.

Proti usnesení není přípustné odvolání.

V Praze dne 26.8.2014

JUDr. Lubomír Novák, v.r.

předseda senátu

Komu: Obvodní soud pro Prahu 4

JUDr. Lubomír Novák, v.r.

 

Zařadit do soudního spisu: 25 C 189/2011

 

Vážený pane doktore Nováku.

Určovací žalobou, kterou jsem podal Okresnímu soudu Praha-západ, Karmelitská 19, 118 15 Praha 1, dne 27. května 2014 v 7:52, se domáhám náhrady nákladů, které mi vznikly špatným rozhodnutím soudkyně vašeho soudu, a následně špatným rozhodnutím Městského soudu v Praze, jako soudu odvolacího.

Pro Vaši osobní informaci Vám sděluji, že jsem se určovací žalobou domáhal nesporného rozhodnutí, že smlouva, ve které některá strana změní smluvní podmínky, je smlouva neplatná. Toto mé tvrzení je opřeno o důkaz opaku, který je nedílnou součástí zákona.

Soudkyně Rybářová Vašeho soudu nerespektovala, že jednání u ČTÚ proběhlo, a znovu navrhla, aby opět rozhodl tento úřad. Právoplatně jsem se soudkyně zřekl. Váš soud nerespektoval mé právo (zaručené jak Ústavou, tak Listinou práv) a znovu přikázal soudkyni, aby znovu rozhodla. Ta v novém rozhodnutí, došla k závěru, že strany sporu dospěly k oboustranné dohodě. To tvrzení bylo nepravdivé. V důkazních materiálech jsou přiloženy nevyzvednuté poukázky, kterými žalovaná strana hodlala uhradit moji vzniklou újmu. Soudkyně nerespektovala náklady, které jsem musel na vyřešení sporu vynaložit u ČTÚ.

Vážený pane doktore, vzhledem k požadavkům, které na mne kladete, prohlašuji, že jste nepochybně podjatý. Patrně jste si soudní spis 25 C 189/2011 ani nepřečetl.

Trvám na tom, aby spor vyřešil Okresní soud Praha-západ, Karmelitská 19, 118 15 Praha 1, ke kterému svým bydlištěm náležím.

 

Ing. Karel Januška

V Roztokách, 2. 9. 2014.

 

 

 

 

10 Nc 556/2014-10

U S N E S E N Í

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Lubomírem Novákem ve věci žalobce Ing.

Karla Janušky, bytem Roztoky u Prahy,   proti žalované České republice, o částku 12.457,- Kč,

t a k t o :

 

I. Žalobcovo nedatované podání došlé krajskému soudu v Praze dne 27.5.2014 doplněné podáním z 2.8.2014, se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

O d ů v o d n ě n í :

Žalobcovo podání je nesrozumitelné, poněvadž není jasné, co žádá a z jakého důvodu. Jakým způsobem měl podání doplnit a co se stane, když k doplnění nedojde, byl žalobce poučen, aniž na to reagoval. V řízení nelze pokračovat, poněvadž není jasné, o čem má být jednáno. Podle § 43 odst. 2 o.s.ř. soud proto podání odmítl..

O nákladech řízení soud rozhodoval podle § 146 odst. 3 o.s.ř. V tomto případě by měl právo na náhradu nákladů žalovaný. Jemu žádné náklady nevznikly, takže bylo rozhodnuto, jak je výše uvedeno.

Proti usnesení lze do 15 dnů od jeho doručení podat u zdejšího soudu odvolání.

 

V Praze dne 24.9.2014

 

JUDr. Lubomír Novák, v.r.

 

Komu:

 

Obvodní soud pro Prahu 4

ul. 28. pluku 1533/29b

100 00 Praha 10

 

 

Věc: Odvolání proti Usnesení JUDr. L. Nováka ze dne 24. 9. 2014, čj.: 10 Nc 556/2014-10 .

 

Žalobce Ing. Karel Januška, proti žalované České republice, o částku 12.457,- Kč.

 

Žalobou, kterou jsem podal Okresnímu soudu Praha-západ, Karmelitská 19, 118 15 Praha 1, dne 27. května 2014, se domáhám náhrady nákladů, které mi vznikly špatným rozhodnutím soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 4, a následně špatnými rozhodnutím Městského soudu v Praze (soudní spis 25 C 189/2011).

Ve sporu jsem požadoval, aby smlouva, ve které žalovaná strana změnila smluvní podmínky, byla prohlášena za neplatnou. Pod tíhou důkazu opaku žalovaná strana uznala oprávněnost žaloby a od plnění smlouvy odstoupila a přestala vymáhat pokuty a úhrady za služby, které jsem nepoužíval.

Ani soudkyně I. stupně, ani Městský soud nevzal v úvahu skutečnost, že žaloba byla v plném rozsahu úspěšná.

 

Dopisem ze dne 2. 9. 2014 jsem vznesl námitku podjatosti proti soudci JUDr. L. Novákovi. Soudce námitku nerespektoval a vydal Usnesení pod novým jednacím číslem. Nesdělil, které zákonné nařízení přikazuje soudci pominout námitku podjatosti.

 

Nesouhlasím, aby žaloba podaná Okresnímu soudu Praha-západ, byla projednávána u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod novým jednacím číslem. Každé rozhodnutí tohoto soudu může být podjaté.

 

Trvám na tom, aby spor o navrácení soudních poplatků řešil zákonný soudce, příslušný dle mého bydliště.

 

 

Ing. Karel Januška

 

 

V Roztokách, 5. 10. 2014.

 

Zařadit do soudního spisu: 25 C 189/2011

 

 

Komu: JUDr. Lubomír Novák, soudce Obvodního soudu pro Prahu 4

 

Věc: Dotaz na stav žaloby

 

Dobrý den.

Dne 5. 10. 2014 jsem podal Odvolání proti Vašemu Usnesení ze dne 24. 9. 2014 ( čj.: 10 Nc 556/2014-10).

Dosud jsem neobdržel žádnou zprávu, jak bylo s mým odvoláním naloženo. Na portálu Infosoud není spisová značka k dohledání.

 

Prosím o sdělení, kde se nalézá má žaloba ze dne 27. května 2014, kterou jsem podal Okresnímu soudu Praha-západ, Karmelitská 19, Praha 1.

 

Děkuji Vám za sdělení.

 

Ing. Karel Januška

Roztoky dne 8.12.2014

 

Odpověď:

 

Dotaz na stav věci sp.zn. 10 Nc 556/2014

 

Sděluji, že uvedený spis s Vaším odvoláním se od 22.10.2014 nachází u městského soudu v Praze a dosud nebyl vrácen.

 

 Obvodní soud pro Prahu 4 odd. 10 Nc

dne 10.12.2014

 

JUDr. Lubomír Novák

Soudce

 

 

Komu: Městskému soudu v Praze

Prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4

 

Věc: Dotaz na stav žaloby

Dne 8.12.2014 jsem požádal soudce JUDr. L. Nováka o sdělení, kde se nalézá žaloba, kterou jsem podal dne 27. května 2014  Okresnímu soudu Praha-západ, Karmelitská 19, Praha 1.

Podle sdělení soudce žaloba nebyla dosud předána soudu, který ve věci rozhodne.

Prosím o sdělení, kdy bude žaloba předána Okresnímu soudu Praha-západ, nebo nadřízenému soudu, který ve věci rozhodne.

 

Děkuji za vyřízení.

 

Ing. Karel Januška

            (10.12.2014)

Do datové schránky ve tvaru PDF (nedokonale konvertováno)

Číslo jednací: 25Co 448/2014 - 16

U s n e s e n í

Mestský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátem složeném z předsedkyně

JUDr. Blanky Kapitánové a soudkyně JUDr. Evy Škultétyové a JUDr. Ivy Hubáčkové v právní

věci žalobce: Ing. Karel Januška, bytem Roztoky u Prahy, proti

žalované: Česká republika, o zaplacení 12.457 Kc, k odvolání žalobce proti usnesení

Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 24. září 2014, c. j. 10 Nc 556/2014-10,

t a k t o :

Usnesení soudu I. stupně s e z r u š u j e  a  v ě c  s e  v r a c í tomuto soudu

k dalšímu řízení.

Odůvodnění

Usnesením v záhlaví oznaceným soud I. stupne postupem podle § 43 odst. 2 o. s. r.

nedatované podání žalobce, došlé Krajskému soudu v Praze dne 27.5.2014, doplnené podáním

ze dne 2.8.2014, odmítl (výrok I.). Rozhodl, že žádný z úcastníku nemá právo na náhradu

nákladu rízení (výrok II.). Podle oduvodnení soud I stupne podání žalobce, oznacené ve

výroku usnesení, odmítl z duvodu jeho nesrozumitelnosti, nebot není zrejmé, ceho se domáhá

a na základe jakých duvodu. Konstatoval, že ani po poucení danému žalobci postupem podle

§ 43 odst. 1 o. s. r. vady podání odstraneny nebyly.

O nákladech rízení rozhodl s odkazem na ust. § 146 odst. 3 o. s. r.

Usnesení napadl žalobce vcas podaným odvoláním, v nemž upresnil, že žalobou,

kterou podal Okresnímu soudu Praha – západ, se domáhá náhrady nákladu, které mu vznikly

špatným rozhodnutím soudkyne Obvodního soudu pro Prahu 4. Zduraznil, že trvá na tom, aby

spor o „navrácení soudních poplatku“ rešil zákonný soudce príslušný dle jeho bydlište.

Odvolací soud z podnetu podaného odvolání prezkoumal usnesení soudu I. stupne

vcetne rízení, jež predcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. r.), a aniž bylo treba

narizovat jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. r.) dospel k záveru, že odvolání j e

opodstatnené, i když z jiných duvodu, než v odvolání uvedených.

pokracování 25Co 448/2014

2

Z obsahu spisu vyplývá, že žalobce adresoval podání Okresnímu soudu pro Prahu –

západ, dorucil jej však Krajskému soudu v Praze, který na základe prípisu spis postoupil

Obvodnímu soudu pro Prahu 4, tedy soudu, na který se žalobce žalobou neobrátil. Z obsahu

podání žalobce je zrejmé, že si zvolil soud, podle žalobce jako soud vecne a místne príslušný,

Okresní soud Praha – západ. Krajský soud, kterému bylo podání doruceno, nemohl

neformálním postoupením veci založit místní príslušnost Obvodního soudu pro Prahu 4.

Jestliže za této situace Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl o odmítnutí žaloby, zatížil rízení

vadou, která mohla mít za následné správné rozhodnutí ve veci. Odvolací soud proto usnesení

soudu I. stupne podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. r. zrušil a vec mu vrátil k dalšímu rízení,

v nemž žalobu dorucí soudu, na který se žalobce obrátil, tj. Okresnímu soudu pro Prahu

západ.

Poucení: Proti tomuto usnesení j e prípustné dovolání za podmínek stanovených

v § 237 o. s. r. Dovolání se podává do dvou mesícu od dorucení rozhodnutí

odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu Ceské republiky v Brne

prostrednictvím Obvodního osudu pro Prahu 4.

V Praze dne 4. prosince 2014

JUDr. Blanka K a p i t á n o v á v . r .

predsedkyne senátu

Za správnost vyhotovení:

Beata Szturcová

 

 

Jednací číslo: 0 Nc 33/2015 – 21

U S N E S E N Í

Okresní soud Praha – západ rozhodl asistentkou soudce Mgr. Janou Číhalovou ve věci

nejasného podání žalobce: Ing. Tomáš Januška, bytem Tyršovo nám. 2219, 252 63 Roztoky

u Prahy, proti žalované: Česká republika, o zaplacení 12.457,- Kč

t a k t o:

I. Nedatované podání žalobce doručené Krajskému soudu v Praze dne 27. 5. 2014 označené

jako žaloba včetně dodatku ze dne 2. 8. 2014, je neurčité a neobsahuje náležitosti

uvedené v ust. § 42 odst. 4, § 79 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu

(dále jen o. s. ř.).

II. Podání je třeba doplnit tak, aby obsahovalo:

o označení účastníků řízení tj. žalobce (tj. kdo žalobu podává) a žalovaného

(tj. proti komu žaloba směřuje) jménem, příjmením a bydlištěm, pokud jde

o fyzické osoby, anebo obchodní firmou, identifikačním číslem a sídlem pokud

jde o osoby právnické; konkrétně nechť žalobce označí organizační složku

státu příslušnou v této věci jednat a uvede její sídlo;

o označení věci, které se týká;

o vylíčení rozhodujících skutečností; konkrétně nechť žalobce srozumitelně

vysvětlí, z jakého důvodu žádá tuto částku na státu;

o označení důkazů, jichž se žalobce dovolává, přičemž písemné důkazy nechť

soudu doloží ve lhůtě dle bodu III.;

o čeho přesně se žalobce domáhá a jak by měl soud o jeho nároku

rozhodnout, tj. žalobní petit

III. Soud v y z ý v á žalobce, aby vady podání uvedené pod bodem I. odstranil způsobem

uvedeným pod bodem II., a to ve lhůtě 15-ti dnů od doručení tohoto usnesení, a to

ve dvojím vyhotovení s vlastnoručním podpisem.

Nebude-li podání ve stanovené lhůtě řádně doplněno a v řízení pro tento nedostatek nelze

pokračovat, soud podání odmítne. Odmítnutím podání je řízení skončeno.

„pokračování“ 0 Nc 33/2015

2

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce podal ke Krajskému soudu v Praze návrh, který na základě přípisu spis

postoupil Obvodnímu soudu pro Prahu 4. Z obsahu podání žalobce je však zřejmé, že podání

bylo původně adresováno Okresnímu soudu Praha – západ, na což upozornil žalobce ve svém

odvolání ze dne 5. 10. 2014. Odvolací soud proto rozhodnutím ze dne 4. 12. 2014 usnesení

Obvodního soudu pro Prahu 4 zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení, v němž byla žaloba

doručena zdejšímu soudu jako věcně a místně příslušnému pro projednání a rozhodnutí

ve věci. Předmětné podání žalobce však neobsahuje náležitosti uvedené v ust. § 42 odst. 4,

§ 79 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), a proto soud

uložil žalobci provést jeho doplnění v přiměřené lhůtě. Soudem stanovená lhůta k odstranění

vad podání bude dodržena, pokud žalobce odevzdá zásilku nejpozději poslední den této lhůty

přímo soudu nebo podá-li ji na poště.

Soud dále obecně rozvádí náležitosti, které bude třeba doplnit tak, aby návrh mohl být

řádně projednán.

Označením věci, které se návrh týká, se rozumí stručné vymezení záležitosti, která má

být mezi účastníky projednávána (např. rozvod manželství, zaplacení 100.000,- Kč, náhrada

škody podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, apod.).

Rozhodujícími skutečnostmi se rozumějí údaje, které jsou zcela nutné k tomu, aby

bylo jasné, o čem a na jakém podkladě má soud rozhodnout. Žalobce musí v návrhu uvést

takové skutečnosti, kterými vylíčí skutek (skutkový děj), na jehož základě uplatňují svůj

nárok, a to v takovém rozsahu, který umožňuje jeho jednoznačnou individualizaci (nemožnost

záměny s jiným skutkem). Právní charakteristiku skutku (tzv. právní důvod žaloby) není

povinen v návrhu uvádět. Vylíčení rozhodujících skutečností slouží k vymezení předmětu

řízení po skutkové stránce. Vylíčením rozhodujících skutečností žalobce dále plní také svoji

povinnost tvrzení.

Označením důkazů žalobce plní svou důkazní povinnost. Požadavek, aby důkazy byly

označeny již v návrhu, je odůvodněn zájmem na urychleném a hospodárném projednání věci.

Důkazy je třeba označit tak, aby mohly být ihned provedeny (u svědků je třeba uvést jejich

jména, příjmení a bydliště nebo jinou adresu, na kterou mohou být obesláni, listiny je třeba

náležitě individualizovat, je třeba řádně označit orgány státní správy a samosprávy a osoby,

od nichž se navrhuje vyžádat sdělení skutečností, které mají význam pro řízení nebo

rozhodnutí apod.). Úkolem předkládaných důkazů je potvrzovat pravdivost skutkových

tvrzení, která žalobce v návrhu uvádí. Odvolává-li se žalobce na důkazy listinné, pak tyto

musí být předkládány společně s podáním, popř. dodatečně zaslány do spisu.

Žalobní petit musí být úplný, určitý a srozumitelný. Vymezení práv a jim

odpovídajících povinností v něm obsažené musí být provedeno tak přesně a jednoznačně, aby

po jeho převzetí do výroku soudního rozhodnutí mohl být nařízen a proveden výkon

rozhodnutí (tedy, aby byl po materiální stránce vykonatelný), neboť soud nemůže účastníkům

přiznat jiná práva a uložit jim jiné povinnosti, než jsou navrhovány, žalobní petit musí svým

rozhodnutím zcela vyčerpat a nesmí jej překročit. Žalobní petit musí obsahovat tyto

náležitosti: kdo se domáhá, vůči komu se domáhá, čeho se domáhá (např. zaplacení konkrétní

částky vyjádřené v penězích, vydání konkrétní věci, vyklizení konkrétního bytu apod.)

a lhůta, do kdy se má tak stát.

„pokračování“ 0 Nc 33/2015

3

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. Proti tomuto usnesení lze

podat námitky do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení.

V námitkách lze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy. O námitkách

rozhodne předseda senátu.

.

V Praze dne 20. března 2015

 Mgr. Jana Číhalová, v.r.

 asistentka soudce

Za správnost vyhotovení:

Eva Haláková

Upozornění: Má-li účastník řízení za to, že jsou u něj splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků,

může se u soudu domáhat, aby mu bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků a aby mu byl na náklady

státu ustanoven zástupce. Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka, může mu být ustanoven zástupce z řad

advokátů.

 

 

Číslo jednací: 0 Nc 33 /2015

Na základě Usnesení ze dne 20. března 2015 podávám upřesněnou žalobu:

Žaloba

 

Komu: Okresní soud Praha-západ, Karmelitská 19, 118 15 Praha 1

Žalobce: Ing. Karel Januška, Tyršovo nám. 2219, 252 63 Roztoky

Žalovaná strana: Česká republika, zastoupená: Ministerstvo financí České republiky, Letenská 15, 118 10 Praha

 

Ve věci: Uhrazení škody, která žalobci vznikla nedodržením zákona

 

Návrh na rozhodnutí soudu:

Česká republika je povinna zaplatit žalobci částku xx.xxx,- Kč (na účet xxxxxxxxx/xxxx), ve lhůtě čtrnácti dnů po vydání soudního rozhodnutí.

 

Zdůvodnění: Telefonní operátor mi během smlouvy změnil smluvní podmínky. Nesouhlasil jsem se změnou podmínek a písemně jsem smlouvu vypověděl. Operátor neakceptoval mou písemnou výpověď a dále požadoval placení smlouvy, i když jsem jeho služeb nepoužíval (včetně smluvních pokut).

Obrátil jsem se na ČTÚ. Po pravdě jsem tvrdil, že smlouvu jsem prodloužil telefonickým hovorem, a operátor mi slíbil pokračování smlouvy, za stejných podmínek. Operátor smlouvu nedodržel. Rozhodnutí ČTÚ bylo obdobné, jako stanovisko operátora.

Podal jsem žalobu, aby soud smlouvu ukončil.

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl, že platnost smlouvy má opět řešit ČTÚ. S tím jsem nesouhlasil. Odvolací soud opakovaně vracel spor soudkyni I. stupně. Nakonec soudkyně rozhodla, že spor skončil dohodou smluvních stran. Tvrzení soudkyně bylo nepravdivé. Požádal jsem, aby spor byl v rámci dovolání předložen Správnímu soudu.

Obvodní soud neakceptoval mé přání a spis předložil Nejvyššímu soudu. Na tento soud jsem se neobracel, protože Nejvyšší soud neřeší případy, které předkládá občan bez právnického vzdělání.

 

Tak u Obvodního soudu pro Prahu 4 spor skončil dne 10.04.2014.  Zjištěno z portálu Infosoud: Tzv. "Odškrtnutí" věci, nastane v okamžiku vyřízení všech náležitostí souvisejících s řízením.

 

Telefonní operátor pod tíhou důkazů upustil od vymáhání plnění smlouvy a nezákonně získané platby se pokusil vrátit formou poštovních poukázek. Tím potvrdil, že žaloba byla oprávněná. Poukázky jsem nepoužil a jsou přiloženy k soudnímu spisu. Po soudu jsem požadoval, aby mi byly uhrazeny i náklady spojené s řízením u ČTÚ. Soud se opomněl tímto požadavkem zabývat.

 

Podle znění Občanského zákoníku mám také nárok na odškodnění nemajetkové újmy, která mi vznikla. Musel jsem vynaložit stovky hodin na to, abych se domohl svých práv. Musel jsem snášet duševní útrapy, způsobené nekonečným bojem za svou pravdu. Bohužel se mi nepodařilo obdržet rozsudek, který by pravdu akceptoval.

Jedná se zejména o tyto skutečnosti: Operátor mne chtěl najatými organizacemi přinutit k tomu, abych ve smlouvě pokračoval. V dobré víře jsem se obrátil na ČTÚ. Ten stanovisko operátora ČTÚ potvrdil. Technickými prostředky vymazat jeden hovor ze stovky jiných hovorů (kterým jsem dokládal pravdivost svého tvrzení) je prakticky nemožné i pro telefonního operátora.

Také postoj soudu I. i II. stupně byl pro mne nepřijatelný. Mé právo (činit to, co zákon nezakazuje) mi odvolací soud odepřel. Neuvedl, který odstavec zákona mu to přikazuje. Nejvyšší soud mé dovolání zamítl.

Na základě těchto skutečností požaduji po státu i náhradu nemajetkové újmy ve výši xx.xxx,- Kč.

 

Škoda uvedená v soudním spisu:

Plnění smlouvy operátorovi T-Mobile (po písemném ukončení smlouvy) x.xxx,- Kč.

Poplatky a řízení u ČTÚ   x.xxx,- Kč.

Soudní poplatky zaplacené podle rozhodnutí soudu I. stupně kolky (čj:  25 C 189/2011) a poštovné   x.xxx,- Kč.

 

Nárok celkem: … xx.xxx,- Kč.

 

Vzhledem k předmětnému řízení se domnívám, že by mohlo být upuštěno od platby současných soudních poplatků. Jsem již 15 let důchodcem. Pokud k tomu nedojde, žádám, aby vzniklá škoda byla o vyměřené poplatky navýšena.

 

 

Ing. Karel Januška

ID: uiz6ad

 

Příloha: Soudní spis čj:  25 C 189/2011, vedený u Obvodního soudu pro Prahu 4

 

 

Poznámka 1: Obvodní soud pro Prahu 4 soudní spis do mých rukou nevydá. Proto je na zdejším soudu, aby o spis požádal.

Poznámka 2: Opravte si, prosím, mé křestní jméno v dalších písemných materiálech. Děkuji.

 

Roztoky, dne 25.03.2015